1	Teoretická část

1.1	Obecná charakteristika „Éček“

1.1.1

Značení přídatných látek

1.1.2

Dělení přídatných látek

1.1.3

Vliv aditiv na lidské tělo a jejich škodlivost

2	Praktická část

2.1

Dotazník

2.1.1

Otázky

2.1.2

Vyhodnocení dotazníku

2.2

Průzkum

3

Závěr

4	Použité prameny

5

Resumé

Přílohy

"1.1 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA „ÉČEK“
„Éčka“ (dále jako aditiva/přídatné látky) nelze jednoduše charakterizovat, protože se jedná o látky různého druhu, ať už o látky anorganické (jako je třeba kyslík, dusík nebo oxid uhličitý), nebo látky organické (mezi které se řadí třeba bifenyl, kyselina mravenčí nebo jablečná). Obecně lze však říct, že aditiva jsou veškeré látky, které se přidávají do potravin, např. pro zvýraznění chuti, prodloužení trvanlivosti, vylepšení vzhledu, vůně…, které se však nedají klasifikovat jako samostatná potravina, nebo látka, která je typickou přísadou dané potraviny. Použití přídatné látky je povolena pouze v případě, jestli má v dané potravině své technologické zdůvodnění.
1.1.1 Značení přídatných látek
Slovo „éčko“ se používá na základě odvození z jejich evropského označení. Na území Evropské unie se všechna povolená aditiva (přídatné látky) označují kódem složeným z písmene E a tří až čtyř čísel. Aditiva, která mají své označení s E-kódem, prošla testováním jejich toxicity a jsou tím pádem „bezpečná“. Na obalech mohou být buď kódy, nebo celé názvy přídatných látek a to v sestupném pořadí podle toho, kolik je dané látky v potravině. Také se musí připisovat kategorie, do které aditivum spadá (vizte čl. 1.1.2), ale i, zdali potravina obsahuje látku, která by mohla mít negativní vliv na lidský organismus."

Práce obsahuje grafy o rozsahu cca dvou stránek.