1.	K definici pojmu

2.	Předpoklady vzniku

3.	Časové a místní vymezení

4.	Charakteristické rysy

5.	Typy panovnického absolutismu

6.	Thomas Hobbes a teorie absolutismu

"Panovnický absolutismus

K definici pojmu
Geneze pojmu - 3 kategorie
1.Pojmy, které používaly dobové prameny a jimiž historik chápe totéž co dobové prameny - právní terminologie, technické termíny
2.Pojmy, představující výsledek zobecnění na základě pozorování a rozboru konkrétních historických jevů - stavovská monarchie, malovýroba aj.
3.Pojmy, převzaté z dobové historie, ale novějším rozborem mající nový význam - např. absolutismus "absolutismus"
Představa teoretiků 17. a 18. st. - vyzdvižení "silné panovnické osobnosti a její vůle udržet a posílit osobní moc i svůj stát". Ve 20. st. téma mnohých kongresů již se účastnili vědci ze "západu" i "východu". E. Molnár: "Absolutismus je politický systém, v němž vykonává státní moc na celém území země svrchovaný panovník prostřednictvím vojensko-byrokratické organizace, jež je na něm plně závislá." Alfréd Hyna: "Panovnický absolutismus je politický systém, jímž pozdně feudální společnost reagovala na nové netradiční prvky ve výrobě a společnosti, na čemž panovník za pomocí podřízené vojensko-byrokratické organizace postavil svou svrchovanou moc vykládanou z hlediska božího práva." - dnes přijatelná podoba definice

I/2. Předpoklady vzniku
Panovnický absolutismus vznikl z předpokladů předchozí formy vlády - tzv. stavovské monarchie.
Stavovská monarchie: na vládě krále se podílely stavy (duchovenstvo, šlechta, města). Tento stav má označení jako "dualismus moci" nebo "dualistické pojetí vlády". Omezovala výkonnou moc panovníka. Stavovské shromáždění - jedna či dvě komory, specifické označení pro každou zemi (parlament v Anglii, generální stavy ve Francii a v Nizozemí, sněm v Čechách,…), rozdílná míra autority. Tendence k vytváření centralizovaných národních monarchií se silnou panovníkovou mocí se začaly vytvářet již ve 2.pol.15.st. Vítězství panovnického absolutismu v 15. a 16. st.
1.jednota hospodářství i politického systému; přechod k peněžní rentě a rozvoj zbožních vztahů → oslabení vztahu feudál-poddaný; zrod měšťanstva a růst jeho významu; státní zásahy a dohled nad ekonomikou , politickým a náboženským myšlením,…; nové netradiční prvky ve výrobě a společnosti
2.reformní hnutí oslabilo opěrné body monarchistického dualismu, byly jím posíleny představy o převaze světské moci nad církevní (král vládne z "boží milosti jako zástupce Boha na zemi")
3.nestabilita po náboženských válkách (zejména "třicetiletá válka"), snaha o klid a stabilitu ve státě, po autoritě která by autoritu zaručila. Základní myšlenky absolutismu: o zachování "státu jako nejvyšší morality v politice" a o "božském právu panovníka". "

Práce obsahuje pravopisné chyby.