1.

Úvod

2.	Čeští usedlíci ve Střední Asii

3.	Politické aspekty migrace ze Střední Asie

4.	Problematika ruské diaspory

5.	Ekonomické aspekty migrace ze Střední Asie

6.	Oficiální priority řešení problémů migrace ve Střední Asii

7.

Závěr

"Ekonomické aspekty migrace ze Střední Asie
Pro české prostřední mají kromě politických aspektů význam migrace zejména z ekonomických důvodů. Ruská diaspora v tomto ohledu, jak již bylo řečeno výše, představuje aspekt především rusko-středoasijský, který se na českém kontextu příliš neprojevuje. Z teoretického hlediska, kdy se přešlo z makroteorií neoklasické ekonomie, která sleduje migraci z hlediska rozdílů nabídky a poptávky v různých geografických oblastech, přes mikroekonomické zdůvodní racionálního vyhodnocování situace jedince, se mnozí odborníci přiklánějí k nové ekonomice migrace. Ta zdůrazňuje, že rozhodnutí k migraci utváří spíše domácnosti a rodiny než pouze jednotlivci. Rodiny tak chtějí maximalizovat příjmy a zároveň minimalizovat ztráty plynoucí ze selhání trhu v nestabilních ekonomikách relativním zvýšením své životní úrovně. Jestliže vnitřní migrace neplní sny migrantů, dochází k čím dál tím silnější migraci vnější. V tomto případě např. do Ruské federace a dalších zemí K ekonomickým důvodům se přidávají i důvody politické. Ruská federace je i přes své autoritářské rysy vládnutí v porovnání s některými zeměmi střední Asie relativně svobodnou zemí s vyspělejší ekonomikou a nižší nezaměstnaností. Navíc pro mnohé Rusko slouží jako tranzitní země do mnohem atraktivnějších destinací (EU a USA). Do těchto zemí migranti směřují hlavně na turistická víza, která jsou udělena na základě pozvání osoby ze stejného etnika, která v cílových zemích má trvalý pobyt. Tak vzniká proud ilegální migrace, kterou je velmi složité zastavit. Tento trend lze také sledovat ve statistických číslech v počtu žadatelů o azyl v České republice. Ze zemí, které zde mají již etablovanou menšinu a vytvořenou síť kontaktů (postsovětské republiky, Vietnam), většina žadatelů o azyl bydlí v soukromí, zatímco obyvatelé netradičních migračních zemí (Dem. Kongo, Čína, Alžísko atd.) bydlí v uprchlických táborech. Na základě těchto zjištění lze také vyčlenit menšiny, které se budou snadněji integrovat do společnosti. Neznamená to ale v žádném případě hodnocení „úspěšnosti“ integrace ve smyslu prospěšnosti pro hostitelskou zemi, kdy právě takto integrované menšiny můžou být právě zdrojem kriminality a organizovaného zločinu."

Obsahuje tabulku, použitá literatura se nachází v poznámkách pod čarou.