1.

Prolog

2.	Válečná situace v dubnu 1945

3.	Soupeři: Красная (Cоветская) армия – СССР

4.	Wehrmacht – Großdeutsches Reich

5.	Bitva u Ořechova zasazená do kontextu

6.	Vlastní průběh bitvy – chronologický přehled

6.1	Ořechov 18.4.1945

6.2	12.00 – 14.00

6.3	Brno – Bohunice 14.00 – 18.00

6.4	Ořechov 14.00 – 15.00

6.5	15.00 – 18.00

6.6	18.00 – 20.00

6.7	20.00 – 22.00

6.8	22.00 18.4.1945 – 00.00 19.4.1945

6.9	22.00 18.4.1945 – 06.00 19.4.1945

6.10	10.00 – 16.30 19.4.1945

6.11	16.30 – 20.00

6.12	20.00 19.4.1945 – 00.00 20.4.1945

6.13	Opava 18.4.1945 20.00

6.14	Ivanovice na Hané 19.4.1945 06.00 – 18.00

6.15	Brno, 19.4.1945, 18.00

6.16	18.00 – 22.00

6.17	22.00 19.4.1945 – 01.00 20.4.1945

6.18	01.00 – 02.00

6.19	02.00 – 04.00

6.20	04.00 – 12.00

6.21	12.00 – 16.00

6.22	Dolní Kounice 05.00 – 18.00

6.23	Ořechov 16.00 20.4.1945 – 07.00 21.4.1945

6.24	07.00 – 19.00

6.25	19.00 21.4.1945 – 03.00 22.4.1945

6.26	03.00 – 06.00

6.27	06.00 – 11.00

6.28	11.00 – 23.00

6.29	23.00 23.4.1945 – 02.00 24.4.1945

6.30	02.00 – 05.00

6.31	05.00 – 10.00

6.32	10.00 – 18.00

6.33	18.00, 24.4.1945 – 07.00, 25.5.1945

6.34	Závěrečná fáze útoku na Brno ve dnech 23. – 24.4.1945

7.	Výsledky bitvy u Ořechova

8.

Epilog

9.	Názory účastníků a pamětníků

10.	Důsledky II. světové války

“ Němci se nechtěli smířit se ztrátou Holasic a dopoledne zaútočili na nastupující sovětská vojska a zatlačili je zpět k Vojkovicím. Poté se rozhořely týdenní boje v prostoru Holasice, Rajhrad, Stará pošta, kde sovětská armáda ztratila přes dvacet tanků a 160 vojáků. Když se útočícím vojskům nepodařilo prorazit ve směru na Rajhrad, začaly sovětské jednotky postupovat na Syrovice. Útoku předcházel nálet bitevních letadel na obec, při kterém byl zapálen místní lihovar. Pěchotu v boji podpořily tanky 41. gardové a 63. tankové brigády. V boji o Syrovice byl zničen jeden sovětský tank, Němci ztratili dvě protiletadlová děla ráže 88 mm. Po desáté hodině byly Syrovice dobity a německé jednotky se stáhly k Ořechovu. Během týdenních bojů o Ořechov se staly Syrovice nástupištěm útoků, v katastru obce padlo 60 sovětských vojáků a bylo zabito 8 místních občanů. Od 20. dubna byl v obci štáb 4. gardového jezdeckého sboru, pobýval zde i velitel 1. gardového jezdecko - mechanizovaného sboru generálporučík Issa.A.Plijev.
Jezdecko – mechanizovaný sbor, kterému generálporučík I. A.Plijev velel, byl původně určen k jinému druhu boje. Při bojových akcích na Ukrajině sbor využíval proražení německé obrany těžkou technikou, rozvinoval se v německém týlu, kde ničil dopravní spoje a napadal i menší oddělené jednotky Wehrmachtu. Boje na území Moravy takové akce neumožňovaly a sbor utrpěl značné ztráty lidí i techniky. Dva velitelé jeho divizí proto požadovali, aby byl sbor vystřídán pěchotou a mechanizovanými jednotkami. V té době probíhala Berlínská operace sovětské armády a boje v silně urbanizované oblasti si vyžádaly těžké ztráty. Německé jednotky používaly ruční protitankové zbraně typu Panzerfaust a Panzerschreck, kterými ničily enormní množství sovětských tanků a samohybných děl. Také ztráty na živé síle byly vysoké, a tak v dubnu 1945 veškeré posily i technika směřovaly na Berlín. Generálporučík I. A. Plijev se tak ocitl ve velmi těžké situaci. Jeho dva velitelé divizí, kteří požadovali vystřídání jezdeckých jednotek, byli sovětským hlavním stanem zbaveni velení a odvoláni. Podobné nebezpečí hrozilo i generálporučíkovi Plijevovi. Nezbylo mu proto, než svoje jednotky nasazovat do boje v takových podmínkách, na které nebyly ani připraveny, ani vycvičeny. Důsledkem použití jízdy proti tankům a dobře zakopaným pancéřovým granátníkům byly těžké ztráty.

Kozáci 1. gardové jezdecko-mechanizované skupiny útočí Typické kozácké uniformy


Poměrně hladkým obsazením prostoru Syrovice, Bratčice a Mělčany dne 18. dubna se vytvořilo pro sovětské vojsko nové nástupiště na Brno ve směru na Ořechov, Silůvky, Střelice a západní předměstí města. Aniž to však kdokoliv tušil, sovětské jednotky u Ořechova očekávala těžká bitva, která svým průběhem rozhodla o osudu Brna.

Bitva u Ořechova
Na proniknutí sovětských jednotek k Ořechovu okamžitě reagovalo německé velení, protože hrozilo, že z okolí Ořechova začnou sovětská děla ostřelovat Brno. Brno již bylo pod palbou, sovětská armáda však měla relativně málo dalekonosných děl s potřebným dostřelem. Z výšin u Ořechova by na Brno mohla pálit i běžná polní děla.
V Brně již německé velení nemělo síly, které by sovětské jednotky zastavily či odrazily. Divize pancéřových granátníků Feldherrnhalle-1 (dále označovaná zkratkou FHH – 1), která tento úsek měla bránit, zůstala za řekou Jihlavou. Postavení okolo Ořechova bylo slabě obsazeno frekventanty vojenských škol z Vyškova, 10. výcvikovým praporem SS a Volkssturmem z okolních německých obcí. Především jednotky Volkssturmu byly velmi špatně vyzbrojeny, byl dokonce nedostatek standardních armádních pušek Mauser vzor 98. Jednotky proto byly nakonec vyzbrojeny puškami Mannlicher vzor 1895 v ráži 8x50R pocházejícími ještě z Rakousko – Uherska. V důsledku použití jiného střeliva než standartního německého náboje 8x57S k nim byl velký nedostatek munice. S těmito francjozefskými puškami a několika protitankovými a protiletadlovými děly nebyly německé jednotky v žádném případě schopny sovětský útok odrazit."

Práce kompilačního charakteru, která je ale doprovázena řadou historických fotografií. Čistý text dosahuje cca 13 stran.