1.

Úvod

2.	Základní informace o městě Hradec Králové a o jazykovém materiálu

3.	Výskyt a frekvence diferenčních hláskových jevů v mluvě staré generace Hradce Králové

4.	Některé činitele způsobující diferenciaci mluvy příslušníků staré hradecké generace

5.	Ukázky ze souvislých projevů příslušníků staré generace Hradce Králové

"Cíl a zaměření práce

Tato práce je první částí plánované monografie o mluvě obyvatelstva Hradce Králové. Přístup k městské mluvě Hradce Králové začíná pohledem na mluvu hradecké generace nejstarší, protože v ní se odráží i mluva střední a nejmladší generace.

Existence diferenčních jevů je determinována polohou měst Hradec Králové. Město leží uvnitř jazykové oblasti, kterou tradičně nazýváme severovýchodočeskou. Tvoří hranici se středočeskou nářeční podskupinou, tj neslabičné u (zauřít), -oj v 3., 6. sg. m. živ. (tátoj) a –ej v 7. sg. f. (ulicej). Kromě těchto tří jevů se autor zaměřil na skupiny (n)n, (ň)ň // dn, dň (je(n)nou // jednou) a na odchylky v kvantitě, z morfologie pak na 4. pl. m. živ. (kluci // kluki), 3. pl. rodinných jmen (Panenkom), na frekvenci zájmenných tvarů mňe // mi v 3. p. zájmena „já“ v nedůrazném postavení a tí (dobrí) // tej (dobrej) // té (dobré) v 2., 3., 6. sg. f., na interference slovesných tvarů v 3. pl. ind. préz. Sloves 4. a 5. tř. (nosej, ďelaj // noseji / nosí, ďelaji), v part. pas. neuter (zametíno // zameteno) a v 2. sg. slovesa „být“ (seš, -s // jsi).
Do souboru přibíráme i nejvýznamnější hláskové změny obecně české, a to í (//é), mlíko, ej (//í), tejden, vo (//o), vokno.

Charakteristika městské mluvy

Městskou mluvu chápeme jako interdialekt, resp. jako soubor interdialektů uvnitř běžně mluveného jazyka. Je to mluva obyvatel velkých měst v běžně mluvených projevech, v projevech stylu běžně dorozumívajícího.
Z hlediska komunikativní situace můžeme městskou mluvu charakterizovat jako mluvu uplatňovanou v každodenním běžném styku, s výraznými rysy mluvenosti, tj. s rysem spontánnosti, situativnosti, neveřejnosti, neoficiálnosti, event. dialogičnosti.
Slohové vymezení výzkumu
Stylové zařazení projevů se během hovoru měnilo, záleželo to na mnoha okolnostech (téma rozhovoru, formulace otázky). U některých informátorů projev nepředstavoval základní rovinu dorozumívacího stylu, ale blížil se jí.

Základní informace o městě Hradec Králové a o jazykovém materiálu
Z dějin města Hradec Králové

Hradec Králové vznikl ve 13. století na místě starobylého hradiště mezi řekami Labe a Orlice. Roku 1225 byl povýšen na město za vlády Přemysla Otakara I. Josef II. rozhodl, že se město stane vojenskou pevností. Stavba hradecké pevnosti dala vzniknout novým obcím (1766 Nový Hradec a Kukleny) nebo vedla k rozšíření již existujících (Pouchov). Hradby byly zbořeny až na konci 19. století. S počátkem 20. století nastupuje ve městě dělnické hnutí. Po 2. světové válce, v letech 1945-48 stojí v čele města představitelé Komunistické strany Československa.

Základní demografické údaje

Nejstarší údaj o počtu obyvatel pochází z roku 1390, kdy v Hradci žilo asi 5000 obyvatel. V dalších obdobích počet kolísal mezi 5-10 tisíci. Od 30. let 19. století existují podrobnější zprávy"