1.	Zařazení básníka Bohuslava Reynka

2.	Charakteristika B.Reynka

2.1	Hlavní motivy

3.	1.etapa Reynkovy básnické tvorby

3.1	První básně

3.2	Expresionistická tvorba

3.3	Solný sloup

3.4	Výtvarná tvorba

4.	2.etapa jeho básnické tvorby

4.1	Sbírka Setba samot

4.2	Pieta, Podzimní motýli, Sníh na zápraží

5.	Poetika Bohuslava Reynka

6.	Literatura

"Český literární expresionismus bývá spojován převážně se vznikem Literární skupiny, která vznikla v Brně v roce 1922, a hlavními představiteli byli spisovatelé Lev Blatný a Čestmír Jeřábek. Mezi expresionistickou českou literaturu patřila poezie Františka Halase a hlavně poezie Richarda Weinera, Jakuba Demla a Ladislava Klímy. Patří sem i Bohuslav Reynek a jeho tvorba z dvacátých let: Rybí šupiny, Had na sněhu a Rty a zuby.
V této tvorbě má obraz světa ty nejkatastrofičtější rozměry. Všechno se rozpadá. Básník to vše bere jako zasloužený trest za zpronevěru proti Bohu. Reynek touží po potopě a následné očistě. Touží po „novém člověku“, který povstane po potopě s očištěným nitrem.
V těchto sbírkách Reynek dosnil svůj sen o ráji, který se objevoval v předchozích sbírkách. Válka se totiž velmi odrazila na jeho křesťanské víře.Inspirativní vliv na Reynka měla expresionistická tvorba zejména v díle Georga Trakla. Reynek přeložil skoro celé jeho básnické dílo. To později ovlivnilo soudobou českou poezii ( F. Halase, V.Závadu, J. Zahradníčka).
Tyto tři sbírky jsou vesměs básně v próze. Hlavní téma předešlých sbírek hledání ráje se zde vytrácí. Základním symbolem ráje se stává had – synonymum smyslnosti. Hřích se dostává do popředí a ze světa se stává jakási předzvěst pekla. Dochází také ke změně náboženské tématiky. V předchozích sbírkách se objevují výjevy z Nového zákona, ale v těchto sbírkách se objevují témata Starozákonní (Sodoma, Babylónská věž). Starozákonní motivy mají metaforicky představovat odklon lidu od Boha.
Ukázka ze sbírky Had na sněhu – báseň Solný sloup.

Solný sloup
Asi mnohý z vás, usychaje pod sáním bolesti nebo chtíče, záviděl ženě Lotově, které se dostalo takové senzace, že definitivně strnula v extázi. Pekelná dokonalost Sodomy a Gomory probudila dokonalost hněvu Hospodinova, a tato opět dokonalost trestu a plnost jeho krásy. atd.

Ve sbírce Rty a zuby se navrací k veršové formě. Oproti těm dvěma předchozím sbírkám expresionistickým, kde se objevuje především beznaděj, se v této sbírce objevuje radost v Reynkově životě – setkání s láskou. Objevují se tu i motivy spjaté s přírodou a krajem. Nalezneme zde i básně s tematikou bolesti, kterou přijímá.
Ve sbírkách Rybí šupiny, Had na sněhu a Rty a zuby jsou velmi silné motivy smutku, rozpadu, které jsou v souladu s poetikou expresionismu. Reynek křesťan, chápe smutek jako sílu konstruktivní, jako důsledek porušenosti lidského bytí.
Expresionismu se přizpůsobuje i repertoár zvířecích motivů: had, ještěr, pijavka, zmije, žralok, aj.
Zvířecí motivy slouží jako zdroj metafor. (ukázka: kohout – metafora vycházejícího slunce)


Reynkova výtvarná tvorba

Reynkova básnická a výtvarná tvorba spolu velmi souvisí. Nejeden básnický motiv nalézáme v jeho grafice a naopak. Nejkonkrétnějším pojítkem mezi Reynkem básníkem a výtvarníkem je výrazná barevnost, kterou můžeme v jeho verších sledovat od počátku. V raných verších jsou vedle sebe často řazeny jasné barvy. Později vlivem expresionismu používá zastřené, neostré barvy – mlhavost, zastřenost."

Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, Katedra českého jazyka a literatury, Seminární práce do semináře k české literatuře 20.století.