0.

Úvod

1.	O buddhismu

2.	Základní myšlenky buddhismu

2.1.	Osvobození od utrpení

2.2.	Základy Buddhova učení

2.3.	Tři klenoty

2.4.	Iluzornost "já"

2.5.

Karma

2.6.	Samsára a Nirvána

2.7.	Cesta k osvícení

2.8.	Čtyři stupně Nadsvětských stezek

3.	Členění buddhistického učení

3.1.

Theraváda

3.2.

Hínajána

3.3.

Mahájána

3.4.	Vadžrajána

4.	Historie a šíření buddhismu

4.1.

Buddha

4.2.	Buddhismus

5.

Závěr

"Cesta k osvícení
Způsob vstoupení do Nirvány formuloval Buddha v tzv. Ušlechtilé osmidílné stezce (árja aštángika márga), které zahrnuje způsoby chování, které postupně vedou k určitému stupni čtyř Nadsvětských stezek (árja márga). Každý člověk je podle Buddhova učení poután deseti pouty (samjódžana) k samsáře, jež musí nejprve zpřetrhat, chce-li se dostat na další stupeň Nadsvětské stezky. Prvních pět je označováno jako nižší pouta, protože se váží ke smyslovému světu, druhých pět jako vyšší pouta (váží se k vyšším světům).

Deset pout:
1. víra v existenci „já“
2. skeptická pochybovačnost ¨
3. lpění na pravidlech a rituálech
4. smyslná žádostivost
5. zlá vůle
6. touha po jemnohmotné existenci
7. touha po nehmotné existenci
8. domýšlivost
9. nepokoj
10. nevědomost

Čtyři stupně Nadsvětských stezek:
1) sotápanna (ten, jenž vstoupil do proudu) – může se zrodit už jen nejvýše sedmkrát, nejpozději pak dosáhne nirvány, nemůže se už zrodit v nižších světech, zničena první tři pouta
2) sakadágámí (ten, jenž se vrátí jednou) – zrodí se v lidské podobě už jen jednou, zpřetrhána všechna nižší pouta
3) anágámí (ten, jenž se už nevrátí) – pokud se nestane arahatem již v tomto životě, zrodí se ve světě „čistého prodlévání“, kde dosáhne nirvány
4) arahat (ten, jenž dosáhl nirvány) – zbaví se všech vyšších pout a je tak zcela očistěn od poskvrn světa a dosáhne nirvány

Tyto různé stupně pravděpodobně podstatně přispěly k úspěchu Buddhovy nauky. Aby se člověk mohl stát arahatem, musel přijmout životní podmínky mnicha (bhikšu), který se vzdal majetku a vztahů. V pozdějších fázích buddhismu se objevovaly i školy, které nabízely výcvik, jež umožňoval duchovní pokrok i laikům, kteří žili rodinným životem.

Ušlechtilá osmidílná stezka, nebo také čtvrtá ušlechtilá pravda (viz níže) je cestou k ukončení strasti, poznání a tím osvobození. Je rozdělena do tří aspektů: paňňá (moudrost), síla (mravnost) a samádhi (soustředění). Každý aspekt se dělí na několik kategorií, která vždy začínají slovem „sammá“ – správný, dokonalý, v tomto významu je míněno to, co je náležité, nesobecké, nejednostranné. Pojem stezka neznamená lineární postup od jednoho stupně k druhému. Všechny části jsou stejně důležité a měly by být rozvíjeny současně. Navíc se některé vzájemně ovlivňují (např. správné konání je možné jen se správnou bdělostí)

Stezky moudrosti
1) Správné chápání je pochopení a vhled do Čtyř vznešených pravd. K tomu patří také vhled do pomíjivosti a neuspokojivosti všech jevů a pochopení, že neexistuje žádné trvalé „já“ (anattá).
2) Správné myšlení znamená přemýšlet, hovořit a jednat bez žádostivosti, nenávisti a krutosti.
Stezky mravnosti
3) Správná mluva se vyhýbá lhaní, pomlouvání, drsným výrazům a planému tlachání a povzbuzuje druhé k prospěšným činům.
4) Správné konání znamená zdržet se zabíjení, braní toho, co nebylo darováno a nepříslušných pohlavních styků.
5) Správné živobytí znamená vykonávat taková povolání, která neškodí druhým bytostem. S tím je neslučitelné například obchodování se zbraněmi, zvířaty či opojnými látkami, práce na jatkách, získávat obživu jako rybář, žoldák, věštec nebo lichvář.
Stezky soustředění
6) Správná snaha zahrnuje úsilí vyhnout se neprospěšným stavům mysli nebo je překonat, pokud už vznikly, a vyvolat a udržet prospěšné stavy mysli.
7) Správná bdělost se týká uvědomování si pěti složek (tělesnosti, vědomí, vnímání, cítění a mentálních formací). Zahrnuje neustálé uvědomování si tělesných funkcí (dýchání, chůze, stání, atd.), všech obsahů vědomí, vjemů, pocitů a dalších mentálních fenoménů. Aby člověk mohl mentální funkce ovládat, musí si jich být nejprve vědom.
8) Správné soustředění zahrnuje meditační techniky sloužící k vyvinutí dostatečné koncentrace mysli, která je nezbytná pro dosažení vhledu do pravé skutečnosti."

Čistý text dosahuje cca 9 stran. Práce obsahuje tabulku a fotografie.
Práce kompilačního charakteru. Čerpáno např. z: http://ocinkov.blog.cz/0803/dejiny-a-sireni-buddhismu; http://www.lucief.wz.cz/zakladni_druhy.htm; http://hratky-s-historii.blog.cz/0804/buddhismus; http://godhai.blog.cz/0806/buddhismus; http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/125077-buddhismus; http://cs.wikipedia.org/wiki/Dukkha.