Úvod

1.	Potřeba náboženství v našem současném životě

2.	Potřeba náboženství pro naše budoucí životy

3.	Buddhismus - jedno z mnoha náboženství světa: jeho zakladatel

4.	Šíření buddhismu v Tibetu

5.	Co znamená čchö (čhos) neboli dharma

6.	Čtyři ušlechtilé pravdy

7.	Samsára a bytosti

8.	Příčiny strasti samsáry

9.	Podstata nirvány

10.

Hínajána

11.

Mahájána

12.	Tantrajána

13.	Dvojí pravda

14.	Jak se věnovat buddhismu (nárys metody)

15.	Tři útočiště

16.

Karma

17.	Výcvik k vyšší mravnosti

18.	Výcvik k vyšší meditaci

19.	Výcvik k vyšší moudrosti

20.	Bódhičitta

21.	Slovníček sanskrtských a tibetských výrazů

Závěr

"Mahájána

Cílem stoupenců mahájány je dosáhnout nejvyššího stadia nirvány buddhovství, nejen pro sebe, ale pro všechny ostatní vnímající bytosti. Jsou motivováni myšlenkou na probuzení a soucitem a kráčejí téměř po stejných stezkách, jako tomu je v hínajáně. Navíc se však věnují dalším metodám, jako je šest páramit. Touto praxí se stoupenci mahájány smaží nejen zbavit nevědomosti, ale také poskvrněnosti hříchem, a tak usilovat o dosažení buddhovství.

Tantrajána

Stezky jsou součástí nauky a musí se dodržovat, aby se vytvořil dobrý základ dříve, než se bude provádět tantrajána (cesta jógové metody). Duchovní učitelé vždy zkoumali, zda nauka patří k naukám, které hlásal Buddha. Bylo to nezbytné, protože bylo mnoho nebuddhistických nauk buddhistickým velmi podobných.

Tantrajána se dělí na čtyři skupiny a obsahuje velký počet pojednání. Nejjednodušším způsobem řečeno, má následující systém. Za různé druhy strasti, které zakoušíme, je odpovědná špatná karma. Špatná karma se tvoří působením nevědomosti, která pochází z nediscilpinované mysli.
Mysl je také možno soustředit na vnější objekty kontemplace. Je k tomu zapotřebí velkých kontemplativních sil. Obrazy jakožto objekty kontemplace k očištění těla, mysli a smyslů se musí vytvořit v hrozivých i pokojných aspektech a někdy mají četné hlavy a ruce. V některých případech lze k tomuto cíli dojít hlavně pomocí velké víry a zbožnosti, ale obvykle jej lze dosáhnout pomocí síly rozumu.

Dvojí pravda

Každá náboženská stezka má systém vědění neboli moudrosti a metod.
Moudrost se dotýká absolutní pravdy (paramárthasatja) a metody relativní pravdy (samvrtisatja).
Když jedinec dosáhne konečného cíle, buddhovství, získá dvě formy „buddhovského těla“. Tyto dvě káji jsou výsledkem výcviku o moudrosti a metodě při sledování stezek nauky. Různé školy buddhistického myšlení zastávají různá hlediska, pokud jde o tyto pravdy.Všeobecně řečeno se relativní pravda týká znalosti věcí a duševních pojmů v jejich vnímatelných aspektech a absolutní pravda se týká znalostí jejich aspektů nevnímatelných. Všeobecné prázdno a pravé ustání tvoří absolutní pravdy, vše ostatní je relativní.

Jak se věnovat buddhismu (nárys metody)

K tomu, aby se jedinec věnoval buddhismu dokonale, nestačí pouze povrchní změny, jako je např. klášterní život nebo recitování svatých textů. Má-li někdo správný duševní postoj, mohou všechny činnosti, činnost těla i řeč, nabýt náboženského charakteru. První základní věci tedy je mít správný duševní postoj. Za své konečné útočiště by měl člověk považovat tři klenoty - Buddhu, Dharmu a Sanghu, měl by vzít v úvahu zákony karmy a jejích plodů.
Jestliže se člověk věnuje náboženství opravdově, tak, že se odřekne světa, dojde velké radosti. Lidé takto šťastní též velmi příznivě působí na ostatní svým vlastní vnitřním stavem.
Přirozeně by se měly vyloučit nemorální světské činnosti. Tyto činnosti jsou neslučitelné s jakýmkoliv náboženstvím."