"1) Obecně o části třetí správního řádu

Část třetí správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb., dále je „SpŘ“) pojednává o zvláštních ustanoveních o správním řízení. Dělí se na sedm hlav a to:

1) Zvláštní ustanovení o správních orgánech
2) Dotčené orgány
3) Zvláštní ustanovení o postupu před zahájením řízení
4) Zvláštní ustanovení o některých řízeních
5) Zvláštní ustanovení o zajištění průběhu a účelu řízení
6) Zvláštní ustanovení o některých rozhodnutích
7) Zvláštní ustanovení o přezkoumávání rozhodnutí

Ustanovení v části třetí SpŘ zasahují do celého správního řádu, nejvíce však do části druhé, která se věnuje obecným ustanovením o správním řízení.

2) Správní řízení s aplikací části třetí správního řádu

V této kapitole bych chtěla rozebrat část třetí SpŘ, vysvětlit některé pojmy a demonstrovat její použití ve správním řízení.

Řízení se zahajuje na základě žádosti účastníka řízení nebo z podnětu správního orgánu. Přesné podmínky jsou upraveny v § 44 - § 48 SpŘ. Vzhledem k tomu, že existuje mnoho odvětví veřejné správy, není příslušnost správního orgánu, který je oprávněný o věci rozhodnout, vždy jednoznačná. V části II SpŘ upravuje § 10 věcnou příslušnost, § 11 místní příslušnost a na to pak naváže § 130, který upravuje funkční příslušnost, tedy která část rozčleněného orgánu je oprávněna k rozhodnutí. Dále je v hlavě I části třetí SpŘ upravena změna příslušnosti. Zde bych chtěla upozornit na principy atrakce a delegace, které se zde vyskytují. Atrakce je jev, kdy provedení právního řízení převezme nadřízený správní orgán. Delegace je jev, kdy příslušný správní orgán pověří provedením správního řízení jiný správní orgán, který je jinak věcně či místně nepříslušný. Pak jsou zde upraveny spory o věcnou příslušnost, součinnost Policie ČR a řízení před kolegiálním orgánem.
Částečně pak můžeme k otázce příslušnosti přiřadit i hlavu II, která se věnuje dotčeným orgánům. § 136 odst. 1a) dotčené orgány charakterizuje jako „orgány, o kterých to stanoví zvláštní zákon.“ Komentář ke správnímu řádu pak dotčené orgány popisuje jako „ správní orgány, kterých se nějak „dotýká“ výkon působnosti jiného správního orgánu.“ Ustanovení o dotčených orgánech odpovídá zásadě, že orgány ve správním řízení spolu vzájemně spolupracují v zájmu dobré správy.

Dalším stupněm je fáze před zahájením řízení. V této fázi správní orgán shromažďuje podklady pro rozhodnutí a zkoumá vzniklou situaci. Z části třetí SpŘ zde můžeme využít hlavu III, která navazuje na hlavu V ve druhé části SpŘ. Prvním paragrafem je vysvětlení. Smyslem vysvětlení je poskytnout správnímu orgánu oporu pro provedení úkonu, který by mu měl kromě jiného sloužit i k posouzení toho, zda v určité věci správní řízení z moci úřední zahájí, či nikoliv. Správní orgán je oprávněn požadovat vysvětlení od kohokoli a ten je povinen vysvětlení poskytnout. Správní orgán zde může použít zajišťovací prostředky jako předvolání, předvedení nebo pořádková pokuta. O podání vysvětlení se sepíše protokol, který ale v žádném případě nemůže být později v průběhu správního řízení použit jako důkazní prostředek. Jako důkazní prostředek může sloužit svědecká výpověď konkrétní osoby. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR k tomuto uvádí „…úřední záznam, v němž je zachyceno vysvětlení osoby získané před zahájením trestního stíhání, neslouží jako důkazní prostředek (s výjimkou podle § 3l4d odst. 2 trestního řádu), nýbrž jen jako podklad k úvaze, zda osoba, která vysvětlení poskytla, má být vyslechnuta jako svědek. I pro správní orgán rozhodující v přestupkovém řízení tedy platí, že obsahem úředního záznamu je jen jakási předběžná informace o věci, která slouží správnímu orgánu ke zvážení dalšího postupu…“
Dalším ustanovením v této hlavě je § 138 – zajištění důkazu. Správní orgán má již před zahájením řízení má možnost zajistit důkaz, který se dá použít v případě, že hrozí ztráta důkazu, hrozí jeho nedosažitelnost apod. Toto může nastat třeba v případě živelné události.
Poslední ustanovení o zvláštním postupu před zahájením řízení je § 139 o předběžné informaci."