"VÁLKA V NIZOZEMSKU
- 1566 = povstání proti španělské nadvládě
- 1581 = vyhlášení nezávislosti sedmi ze sedmnácti nizozemských provincií (kalvinistické)
- vytvoření stavovského státu (republiky) > v čele stáli generální stavy a místodržitel (stadhouder)
- Jih Nizozemí (dnešní Belgie a Lucembursko) byl podroben tvrdé rekatolizaci jako zbytek španělských provincií
- chápáno jako náboženská válka = podpora souvěrců z okolních zemí
Nizozemsko = mezinárodní kolbiště protestantů a katolíků
- Spojené Nizozemsko uznáno roku 1609
- významná osobnost = Moritz z Nassau
- Spojené Nizozemsko podporovalo protestantské konflikty s katolíky > nabízelo finanční, vojenskou i diplomatickou pomoc

UHERSKÝ PROBLÉM A SEDMIHRADSKO
- konflikt uherských stavů a Vídně
- Turci obsadili jižní část Uher a vzniklo Sedmihradské knížectví > Transylvánie
- Sedmihradští se spojovali s Turky proti Habsburkům
- Sedmihradští přijali reformaci (kalvinismus) > podpora protestantů ostatních zemí.
- Sedmihradský odboj proti Habsburkům byl přijímán u uherských protestantů pod habsburskou nadvládou.
-1613 = zvolení Gabriela/Gábora Bethlena sedmihradským knížetem (za Turecké asistence) > touha po uherské koruně
- Sedmihradský odboj proti Habsburkům mohl přispět k oslabení habsburské strany a k vítězství protestantů.

ZVLÁŠTNÍ PŘÍPAD: ČECHY
- Dvě strany: katolíci (opora v panovníkovi) a protestanti (opora ve stavovské obci)
= střet stavovského a zeměpanského principu v podobě náboženské války
- nástup Habsburků = prosazování absolutistického principu vlády
- cílené omezování stavovských svobod (vymožených na Jagelloncích)
- silně, ale pomalu byl absolutismus zaváděn Ferdinandem I. - Maxmilián II. a Rudolf II. narůstal vliv protestantské opozice
- 1609 = vyhlášení RUDOLFOVA MAJESTÁTU
- umožnění vytvoření samostatné církevní organizace, volení sboru tzv. "DEFENZORŮ" (směli svolávat zvláštní sjezdy protestantů na ochranu víry.
- Vpád pasovských do Čech = vytvoření zemské vlády pod protestantským vedením třiceti direktorů ze všech stavů (panský, rytířský, měšťanský). Měla právo povolávat zemskou hotovost.
- Majestát dále umožňoval poddaným vyznávat svobodně svou víru bez bránění vrchností.
- v Čechách a na Moravě žilo tehdy kolem 4 milionů lidí a z toho 85-90 % byli protestanti (Čechy), Morava měla o 10 % více katolíků
- Protestantská fronta v Čechách = nejednota
- spousta vyznání: luteráni, kalvinisté, staroutrakvisté a novoutrakvisté a členové jednoty bratrské.
- Staroutrakvisté se drželi kompaktát z 15. století a měli nejblíže ke katolíkům
- Novoutrakvisté měli blíže k 'moderním' protestantům
- také sekty: novokřtěnci, řečení habáni (neměli přístup do politiky)
- České protestanty spojoval odpor vůči katolické straně > poměrně slušná jednota a velká tolerance
- problém nastal se zvolením Fridricha Falckého (kalvinista) a jeho fanatických falckých radikálů > odpor českých luteránů ke spolupráci
- Katolická strana v Čechách = tzv. ŠPANĚLSKÁ STRANA
- Madridem diktovaný protireformační program a španělská móda
- Důležitá osoba: nejvyšší kancléř Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic
- Nástup Matyáše I. na trůn > pokusy se dohodnout s nekatolíky po dobrém
> rozpuštění Katolické Ligy (1617)
- problém v otázce Matyášova nástupce"