1.

Úvod

2.	Karel Klostermann

3.	Literárněhistorický kontext: konec 19. století v české literatuře, regionální

4.	Teoretický přístup k interpretovaným povídkám

5.	Interpretace povídek

5.1.	Interpretace povídky Bílý samum

5.2.	Interpretace povídky Přeletěl stín

5.3.	Interpretace povídky Srul

5.4.	Interpretace povídky Černý pátek

5.5.	Interpretace povídky Revoluce v Písku

6.	Závěrečné shrnutí interpretace povídek

7.

Závěr

8.	Seznam použité literatury a pramenů

"3. Literárněhistorický kontext: konec 19. století v české literatuře, regionální
Období 2. poloviny 19. století je spjato s myšlenkou národního tradicionalismu, vyniká román z venkovského života. Národopisný charakter tvorby uvádí A. Novák na příkladu spisovatelky Božena Němcové: „Literární směr B. Němcové svými národopisnými zálibami tkví kořeny v západoevropské romantice; návrat k přírodě a k prostotě, hlásaný Rousseauem, se obráží i v důvěrném studiu života a cítění, zvyků i poesie prostých vrstev přírodě blízkých; přistupovala však také souvislost s myšlenkovým hnutím t. zv. mladoněmeckým, prodšeným reformními snahami sociálními; odtud vřelé porozumění pro mravní a společenské otázky v životě lidovém.“

V Čechách dochází k prohloubení národopisu, ke studiu lidové tradice (Němcová, Erben, Sušil, Bartoš), rozvíjí se studium lidového kroje (J. Mánes) a dialektologie (A.V. Šembera). Předmětem lidového studia se stává Morava, která si dlouho zachovávala svoji osobitost (rozvrstvení podle nářečí, podle kroje, zvyků; městská kultura sem pronikala pomaleji). Do tohoto inspirujícího prostředí spadají povídky G. Preissové, J. Herbena a bratří Mrštíků. Jak uvádí A Novák v oblasti Čech postupně sílí pozornost vůči mravnímu smýšlení a pocitům lidí, nastává obrat k sociálním poměrům. Al. Jirásek v Psohlavcích zobrazil Domažlicko, B. Němcová vyobrazila Chodsko. Oblast Podkrkonoší zobrazili spíše romanticky A. Stašek, více realisticky K.V. Rais, uvádí A. Novák. Dokumentární realismus T. Novákové zaznamenává období reformace v oblasti východních Čech.
Oblast Pošumaví je literárně popsána osobností K. Klostermanna. A. Novák píše: „Pošumaví, odkud již v 40. l. vyšly vzory německé vzory pro lidopisný realismus český, ztratilo mnoho ze své původnosti životní i plemennou výměnou se sousedy bavorskými; proto K. Klostermann, který zpodoboval tento kraj a lid, nečinil valného rozdílu mezi českými a německými obyvateli šumavských hvozdů a chybějící etnickou rázovitost nahrazoval konvenční romaneskní zajímavostí.“

K. Klostermann vstupuje do literatury výrazněji roku 1890, kdy vydává německy psaný soubor fejetonů Böhmerwaldskizzen, téhož roku se stává zároveň českým spisovatelem, vydává česky psanou povídku Rychtářův syn následovanou románem Ze světa lesních samot. K románu Ze světa lesních samot se jako recenzent vyslovil T.G. Masaryk: „Kdyby slovo realism nebylo tak mnohoznačné, řekl bych, že Klostermann při realismu pozorování má romantickou náladu. Avšak neběží o slova. Klostermann pozoruje netoliko přírodu, nýbrž i lidi, a cítí krásu netoliko Šumavy, ale i těch šumavských lidí. Před vámi vyrůstá obraz těch lesů , jejich krás a práce, ku které drsnotou svojí nutí lidi nutí; poznáváte ty různé vrstvy lidí od drvoštěpa a pytláka počínajíc až k aristokratické vrchnosti, která jednou za rok zavítá na hon, vidíte v těch vrstvách lidí domorodý základ a nánosy cizí z krajů nešumavských a konečně se vám před oči staví rozdíl lidí českých a německých .“

K. Klostermann publikoval své fejetony pod pseudonymem Faustin již od roku 1885 v Politik, který vycházel v němčině (spolupráce až do r. 1907). Redaktor V. Vlček po seznámení se s Böhmerwaldskizzen žádá K. Klostermanna o česky psanou povídku se šumavským námětem – vzniká povídka Rychtářův syn. K. Klostermann k tomuto píše: „Žasnu! Pan Vlček si v českém literárním světě vydobyl jméno činem, jenž požadoval odvahu. Založil první české měsíční revue velkého slohu a dobrých dvacet let stojí v popředí pražského kulturního života. Teď mi píše, že Šumavě, kterou jsem prý vlastně objevil, bych měl zůstat věrný a přiblížit ji českému čtenáři.“"