1.	Aktivita české kolaborace

2.	Nástup Reinharda Heydricha

3.	Emanuel Moravec

4.

Vlajka

5.	Česká liga proti bolševismu

6.

Očista

"Česká liga proti bolševismu
Zatímco český národ viděl v Sovětském svazu osvoboditele a zachránce od germanizace, byla v Protektorátu rozvířena nacisty v souvislosti s československo-světskou smlouvou z 12.12. 1943 silní protisovětská propaganda. Avšak minula se účinku. Smlouva nalezla široký pozitivní ohlas a byla s uspokojení a nadějemi přijímána celým národem. Měla být zárukou , že se ani v budoucnu nebude opakovat Drang nach Osten.
Několik měsíců po podepsání smlouvy byla v Protektorátu ustanovena organizace, která dostala název Česká liga proti bolševismu. Podléhala přímo Moravcově ministerstvu školství. V něm řídil její záležitosti sekční šéf nacisty Adolf Leigeb.
Propagace strachu z bolševismu byla jedna z posledních zbraní, která, která měla nahradit slábnoucí sílu wehrmachtu. Za ustavení České ligy proti bolševismu stál plnou vahou a výmluvností Em. Moravec. Velkou iniciativu při jejím ustanovení měl také kolaborantský redaktor Večerního Českého slova Karel Werner, jehož sympatie k fašismu byly známy již v předmnichovské republice.
Liga měla být nejenom vývěsním propagačním štítem, ale také politickou organizací. Do jejího čela byl po delším jednání postaven prof. Josef Drachovský, předseda Národní rady České. Oficiální činnost zahájila organizace 23. ledna 1944.
Předsednictvem strany byli: Drachovský , místopředsedové Josef Bartoň z Dobenína, rolník Fr. Zmeškal z Nahošovic, Karel Röhlich, předseda závodního
Výboru Českomoravských strojíren v Praze, a doc. Josef Kliment.
Hlavní činnost ligy spočívala v pořádání přednášek a různých shromáždění. Obyvatelstvo bylo na tyto akce naháněno přímým a nepřímým nátlakem. Obsahem přednášek bylo odsouzení sovětského svazu, propagace nacistické ideologie a vyzvedávání bojových akcí německé armády. Zároveň s tím byla vydávána řada propagačních letáků k boji proti Sovětskému svazu.
Od svého ustanovení až do ledna 1945 uspořádala organizace 231 veřejných projevů. V polovině roku 1944 byl Drachovský zatčen gestapem a na jeho místo nastoupil fanatický fašista Antonín Liška.
Liga proti bolševismu byla také zapojena do zpravodajské sítě sicherheitsdienstu prostřednictvím bývalého vlajkaře H. Tuskányho. Do jeho ústředí docházeli také přímo čeští udavači s oznámením i na své spolupracovníky nebo jiné občany, která byla okamžitě předávána gestapu.
Profil této kolaborantské instituce určovali – vedle okupačních a berlínských úřadů- Moravec, k. Werner, Karel Korp, Vilém Nejedlý, Hugo Tuskány, František Teuner, Antonín Liška a jiní činitelé. Ačkoliv se tato organizace snažila rozvinout širokou propagandu, zůstala mezi lidem zcela izolována. Bombasticky rozpoutaná agitace v tisku a v rozhlase skončila naprostým fiaskem.
Dne 16. července 1943 pověřil Moravec r. Rychtrmoce, divizního generála vedením Českého svazu válečníků a dne 12. března 1944 se konal jeho sjezd, kde se konala porada vedoucích činitelů svazu( Rychtrmoc, Forbelný, Mohapel, Burda, Janda, Hintenaus), kde vyplynul požadavek, aby bylo české vojsko posláno na frontu proti Sovětskému svazu.
Tento požadavek se pak objevil v podání Roberta Rychtrmoce, zaslaném dr. Háchovi 25. dubna 1944. požadoval, aby byla Hitlerovi nabídnuta na východní frontu česká armáda o 600 000 mužích, která by vznikla mobilizací ročníků v počtu 15 v rozmezí 21-35 let.. jeho pronacistický fanatismus byl bezbřehý. Ještě 9. dubna 1945 navrhoval zoufalý pokus před definitivní porážkou nacistického Německa- opět požadoval mobilizaci 8 mladších a 8 starších ročníků. Díky Sovětské armádě, která v té době bojovala již na Moravě, vývoj frontových akcí neodvratně spěl ke zhroucení fašistického Německa."

Práce uvádí množství konkrétních jmen.