Úvod

1.	Historie ČTK

1.1	Období budování a rozvoje agentury (1920–30)

1.2	ČTK ve válečném období (1939–45)

1.3	ČTK pod vlivem totalitního režimu (1948–89)

1.4	Období nezávislého zpravodajství po roce 1989

2.	Zákon č. 517/1992 sb. České národní rady ze dne 21. října 1992 o České tiskové kanceláři

2.1	Zákon č. 517/1992

3.	Hlavní činnosti ČTK

4.	Oficiální logo ČTK

5.	ČTK v současnosti

5.1	Odbočky ve světě

5.2	Současné personální obsazení klíčových pozic v ČTK

Závěr
Seznam použité literatury a pramenů

"1.3 ČTK pod vlivem totalitního režimu (1948–89)
V roce 1948 se ČTK dostává do područí komunistické diktatury. Na dlouhou dobu se stává nástrojem politické propagandy vládnoucí strany. Téměř po celé období totality je zpravodajství silně cenzurováno. Vydávají se dva typy zpravodajství - jedno je pro veřejnost, druhé zpravodajství je neveřejné, určené pro vysoké stranické a státní funkcionáře. Agentura je formálně podřízena vládě, fakticky ji ale řídí ústřední výbor Komunistické strany Československa.
V druhé polovině 50. let proniká exportní zpravodajství ČTK až do oblasti Dálného východu, Latinské Ameriky a později i do Afriky. Mezinárodní působení ČTK je posilováno i v prvé polovině let šedesátých. Agentura disponuje rozsáhlou sítí zahraničních zpravodajů i volných spolupracovníků. Zpravodajství do zahraničí vysílá v angličtině, francouzštině, španělštině a ruštině.
V době společenského uvolnění 60. let vzniklo v rámci nových hospodářských aktivit ČTK vydavatelství Pressfoto, časopis zahraniční zajímavostí 100+1 a reklamní agentura Made in… (Publicity).
V roce 1968 proběhl obrodný proces také v ČTK. Dne 20. srpna 1968 nesplnil noční redaktor Jaroslav Lažanský příkaz tehdejšího ředitele ČTK Miroslava Sulka vydat text tzv. žádosti nejmenovaných členů ÚV KSČ a některých ústavních činitelů o poskytnutí sovětské vojenské pomoci proti tzv. kontrarevolučním silám. Tento zvací dopis vydala až následující den agentura TASS z Moskvy. TASS – rusky Tělegrafnoje agenstvo Sovětskogo Sojuza – sovětská tisková agentura založená 1925 v Moskvě. Navázala na Rossijskoje tělegrafnoje agenstvo (ROSTA), založené v roce 1918. Od 1992 ruská agentura pod názvem ITAR-TASS. 21. srpna 1968 obsadili budovu agentury sovětští vojáci. ČTK pak vysílala zpravodajství z náhradních pracovišť. Do své zdevastované budovy se agentura vrátila až po několika týdnech.
V 70. a 80. letech byla ČTK vystavena tvrdému režimu normalizace. Z agentury musely odejít nebo byly přeřazeny na méně významnou práci desítky pracovníků, při stranických prověrkách režim zúčtoval s mnoha stoupenci Pražského jara. Řada četkařů zvolila emigraci.
Pražským jarem rozumíme období od 5. ledna 1968, kdy čelné pozice ve vedení KSČ zaujali příznivci ekonomických a společenských reforem v čele s generálním tajemníkem ÚV KSČ Alexandrem Dubčekem. Vyvrcholilo tak období společenského a kulturního uvolnění 60. let. Během roku 1968 tak došlo k nebývalému probuzení občanské společnosti, která uvěřila vizi o „socialismu s lidskou tváří“. V době rozdělení Evropy železnou oponou však sovětské vedení v tomto vývoji spatřovalo hrozbu ztráty svého „satelitu“ a velmi nelibě neslo emancipační snahu československé společnosti a jejího vedení. Výsledkem byla okupace vojsky Varšavské smlouvy 21. srpna 1968, která znamenala zásadní zvrat, a pohřbila tak iluze o možnosti reformy socialismu oproštěného od totalitních principů.
Během 80. let byly zavedeny do provozu ČTK počítače. V důsledku toho v roce 1988 byla vytvořena první databanka ČTK. Zpravodajství je archivováno v elektronické podobě..."

Obsahuje loga ČTK a tabulku. Čistý text dosahuje cca 11 stran.
Vypracováno pro předmět Mediální právo.