1.	Vývoj průmyslu 1918 - 1939

1.1	Hospodářský nacionalismus

1.2	Vysoká úroveň průmyslové výroby

1.3	Zahraniční obchod v letech 1929 - 1932

2.	Vybraná odvětví a významní představitelé

2.1	Tomáš Baťa a Tomáš Jan Baťa

2.2	Rodina Petschků

2.3	Potravinářský průmysl

2.4	Chemický průmysl

2.5

Doprava

3.	Použitá literatura

"Po provedení měnové a pozemkové reformy a také překonání poválečné krize prošel průmysl intenzivním vývojem. ČSR navázala četné mezinárodní kontakty, uhlí a páru postupně nahrazovala elektřina, mechanizovaly se domácnosti. Bylo zřízeno vědecké středisko zaměřené na studium nejnovějších a nejlepších výrobních metod, také na nejúčelnější organizaci práce. Objevila se nová průmyslová odvětví, především elektrotechnický a automobilový průmysl. Na počátku 20. let můžeme hovořit také o nastupujícím hospodářském nacionalismu, např. Československo omezilo dovážení potravin z Maďarska a začalo budovat vlastní potravinářskou výrobu, také původní rozdělení textilního průmyslu v Rakousku-Uhersku (specializace Předlitavska na přádelny a Čech na tkalcovny) bylo téměř zrušeno a obě země budovaly svou vlastní výrobu.
V roce 1924 byla překročena předválečná úroveň průmyslové výroby a vývoj průmyslu se urychlil také na Slovensku, od poloviny 20. let lze v českých zemích mluvit o konjunktuře, která též probíhala v Evropě. Do průmyslového podnikání velkou měrou zasahovaly banky, které vytvářely velké průmyslové koncerny. Rozsáhlý vliv bank na podnikání a nedostatek jiného než bankovního kapitálu bychom mohli označit za významný fenomén první republiky, díky tomu se později ekonomika potýkala s velkými problémy v 30. letech. Těsně před světovou hospodářskou krizí se Československo řadilo mezi 10 nejprůmyslovějších zemí světa.
Od roku 1929 do 1932 poklesl zahraniční obchod o 60%, následně dramaticky poklesla i průmyslová výroba a tudíž rostla nezaměstnanost. Chybou bylo, že nikdo nereagoval restrukturalizací hospodářství (posun tradičních odvětví k vyšší produktivitě a kvalitě, zapojení nového technologického vývoje do výroby), ale usilovalo se pouze o obnovu odvětví, která byla krizí zasáhnuta nejvíce. Československo nejprve zaznamenalo krizi v zemědělství, posléze i prudký pád průmyslové výroby s tím, že na prvním místě se zhroutil lehký průmysl (jeho produkty mohl spotřebitel postrádat nejdříve). Vývoz poklesl během čtyř let více než o dvě třetiny. Krize trvala v mnoha odvětvích až do roku 1935 a do vypuknutí druhé světové války jsme nedosáhli hospodářské úrovně před krizí. Těsně před válkou velkou měrou vzrostla výroba ve zbrojním průmyslu."

Práce je psaná v odrážkách.