Úvod

1.	Lucemburkové před nástupem na český trůn

1.1	Původ dynastie Lucemburků

1.2	Období po smrti Václava III.

2.	Lucemburkové na českém trůně

2.1	Obecně o době za vlády Lucemburků

2.1.1

Menšiny v Čechách za vlády Lucemburků

2.2.	Jan Lucemburský

2.3

Karel IV.

2.3.1

Univerzita Karlova

2.4	Václav IV.

2.5	Zikmund Lucemburský

3.	Václav IV. a počátek husitské revoluce

3.1	Husité na Chomutovsku

Závěr

„3. Václav IV. a počátek husitské revoluce
Nejčastěji jsou husité líčeni jako ryzí vlastenci, neohrožení zastánci pravdy a spravedlnosti, mstitelé vykořisťovaných, nebo dokonce jako středověcí demokraté, případně první komunisté, kteří chtěli svrhnout feudální řád a nastolit beztřídní ráj na zemi.
Jedna z nejvýznamnějších postav, která stála u zrodu husitství v Českém království, byl Jan Hus. Právě on začal s největší kritikou církve, ve svých kázáních používal myšlenky Johna Wycliffa, kterého církev považovala za kacíře a žádala i po Karlově univerzitě, aby zavrhla jeho spisy.
Zpočátku Václav IV. podporoval Jana Husa. Jmenoval ho rektorem Karlovy univerzity po tom, co vydal Dekret kutnohorský. Václavova opora ale postupně klesala, protože nechtěl, aby vznikly rozbroje mezi ním a církví, navíc z odpustků dostával určitý podíl. Kazatelé, a zejména Jan Hus, začali čím dál víc kritizovat církev. Nelíbilo se jim, že církev vybírá od prostých lidí odpustky za hříchy, které ještě neudělali. Drtivá většina kazatelů měla myšlení pevně zakotveno v bibli. Nesnažili o změnu řádu ze základů, ale o pouhé vylepšení. Jejich cílem bylo sjednotit církev tak, aby odpovídala ideálům rané církve. Husitské myšlenky se zpočátku šířily jen mezi měšťany, teprve v prvním desetiletí 15. století se začaly šířit i na venkov.
Na Zikmundovo naléhání byl svolán koncil, který měl vyřešit problém papežského schizmatu. V dnešní době si koncil v Kostnici nad Rýnem spíše pojíme s upálením mistra Jana Husa, který tam byl pozván, aby odvolal své myšlenky. Hus je neodvolal a byl upálen. Jeho upálení mělo být pro ostatní výstrahou a také to mělo znamenat zánik kacířství, ale místo toho, aby zaniklo, začalo se českými zeměmi šířit a Hus byl považován za mučedníka. Husité, jak si začali říkat podle Jana Husa, si zvolili za svůj symbol kalich. Kalich byl znakem tzv. přijímání podobojí. Základním programem husitů byly čtyři pražské artikuly.
Za začátek husitské revoluce se považuje první pražská defenestrace ze dne 30. července 1419. Po kázání Jana Želivského v chrámu Panny Marie Sněžné se dav vedený Želivským dožadoval před Novoměstskou radnicí propuštění vězněných stoupenců přijímání podobojí. Není jisté, jak celá událost proběhla a co přesně ji vyprovokovalo, (skutečností je, že na ranní kázání Jana Želivského se mnoho stoupenců dostavilo ozbrojeno), nicméně výsledek je všeobecně znám; někteří konšelé byli po útoku na radnici vyhozeni okny a ubiti. Tato brutální a krvavá událost stála na počátku období, které dnes nazýváme husitské války.
Husitská doba byla doba rozvratu, chaosu a krveprolévání. K myšlenkám a činům husitů se vracíme po celou dobu naší historie. Důkazem toho může být jak už národní obrození v 19. st., tak i období první republiky , kdy za podpory T. G. Masaryka vznikla Československá církev husitská. V 19. a 20. st. viděli obrozenci jako největší úspěch tehdejší doby vyhnání německy hovořící bohaté měšťanské vrstvy, která byla povolána Přemyslovci za účelem řemeslnických prací.

3.1 Husité na Chomutovsku
Když Jan Žižka z Trocnova ukončil obléhání Plzně, táhl k Žatci, dobyl Kadaň a pobil tam mnoho lidí. Dne 10. března pak vyzval Chomutov, aby se vzdal. Jenomže měšťanstvo se mu vysmívalo a ženy tupily husity z hradebních zdí. Žižka se rozhořčil, zaútočil a město po dvou dnech odolávání dobyl. Stalo se tak 16. března 1421. Husité město po dobytí zcela zničili, nechali také zabít většinu obyvatel. Nešetřili ani ženy a děti. Zvlášť hanebného činu se dopustily táborské ženy, které vyvedly mnoho žen a dívek, venku z nich strhaly oděvy, obraly je o peníze a upálily je v uzavřené chýši na vinici. Husité nechali přežít pouze pár žen a mužů, aby mohli zakopat mrtvoly. Dohromady bylo zabito kolem 2000 lidí. Po dobytí Chomutova husité táhli na hrad Rábí.
Husité zřejmě vypálili městské osídlení. Město se po vypálení ale rychle vzpamatovalo, protože již v roce 1424 jej císař Zikmund zastavil Mikuláši z Lobkovic.
Vedlejší Jirkov byl ve stejném roce, kdy byl zničen Chomutov, řádění husitů ušetřen. Podle pověsti jej zachránila mlha, která Jirkov zahalila.

Závěr
Lucemburkové byli druhá dynastie vládnoucího rodu na českém trůně. Vládli déle než sto let a za tu dobu se seběhly jedny z nejdůležitějších událostí, které později změnily další vývoj našich zemí.
I přestože se Janu Lucemburskému říkalo král cizinec, traduje se, že v bitvě u Kresčaku prohlásil: „Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal.“ Pokud to opravdu prohlásil, znamenalo by to, že k českému lidu měl přece jenom blízko, i když ho spíše zajímala zahraniční politika…“

Vyšší odborná škola ekonomická, sociální a zdravotnická, Obchodní akademie, Střední pedagogická škola a Střední zdravotnická škola Most.
Práce obsahuje mapu.