1.	Interregnum 1306-1310

2.	Přemyslovci x Lucemburkové

2.1.1.

Jaké bylo postavení Přemyslovců a Lucemburků jako králů ve středověkém státě

2.1.2.

Jaká byla zahraniční a územní politika a expanse za Přemyslovců a Lucemburků

2.1.3.

Jakými kulturnímu vlivy prošla Česká země za vlády Přemyslovců a Lucemburků

3.	Románská kultura v Čechách

3.1.	Prosazování křesťanství

3.2.	První snahy přemyslovců o dvorskou reprezentaci

3.3.

Kláštery

3.4.	Profánní-světská architektura

3.5.	Románské sochařství a malířství

3.6.	Literární památky

4.

Gotika

4.1.	Přemyslovská gotika

4.2.	Literární památky

4.3.	Vrcholná gotika (období Lucemburské)

4.4.	Na našem území existuje 5 katedrál

4.4.1.

Katedrála sv. Víta

4.4.2.

Klášterní kostel v Sedlci u Kutné Hory

4.4.3.

Chrám sv. Bartoloměje v Kolíně

4.4.4.

Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře

4.4.5.

Klášterní kostel Zbraslavského kláštera

4.4.6.

Karlštejn

4.5.	Desková malba, Madona, Knižní malba a Sochařství

4.6.	Kroniky a legendy doby Karla IV.

5.	Husitské války a Zikmund Lucemburský

5.1.	Krize Sociální

5.2.	Krize celospolečenská

5.3.	Krize církevní

5.4.	Kořeny husitství

5.5.	Počátek husitství

5.6.	Rukopisy husitské doby

5.7.	Jednotlivé křížové výpravy

5.8.	Stav Katolické církve

5.9.	Stav šlechty

5.10.

Stav měst

5.11.

Vláda Zikmunda Lucemburské

5.12.

Přípravná fáze a důvody ke vzniku Husitské revoluci

5.13.

Doba kališnického interregna

5.14.

Krajské sjezdy a krajské svazy (landfrýdy)

5.15.

Vznik husitské církve

6.	Doba Poděbradská

6.1.	Svatomartinecký sjezd (1446)

6.2.	Vznik Strakonické jednoty a sněm v Benešově

6.3.	Nástupnictví Ladislava Pohrobka a gubernátorství Jiřího z Poděbrad

6.4.	Korunovace Ladislava Pohrobka

6.5.	Jiří z Poděbrad, český král

6.6.	Vznik Zelenohorské jednoty

6.7.	Jiří z Poděbrad vs. Matyáš Korvín

7.	Jagellonci

7.1.	Mezi 19. články kapitulace se objevilo

8.	Habsburkové

8.1.	5 Habsburků

8.2.	Co ustanovil dvorský řád

8.3.	Zasedání zemského sněmu

8.3.1.

Jednalo se

8.3.2.

Poznámky ke sjezdu 1527

8.4.	Předbělohorská doba

"Proměny českého středověkého státu

Struktura českého středověkého státu, tak jak vypadal ve 13. a 14. století se začla formovat zhruba v první polovině 13. století. Velmi významným mezníkem je období odboje proti Václavu I., kdy se z potřeb a zájmů šlechty zformoval a začal pravidelně zasedat Zemský soud a pravidelně začaly zasedat Zemské sněmy. Na tyto dvě významné instituce se postupně navázala řada úřadů:

 Zemského soudu- Nejvyšší zemský sudí, Nejvyšší zemský písař-stál v čele kanceláře Desek zemských-to byly protokoly, které vznikali ze zasedání Zemského soudu a zapisovalo se do nich všechno, co bylo projednáno, obsílky a všechny záležitosti, které měli které měli mít nějaký právní dopad.
 Zemský sněm- zhruba od 60. let 13. století začal fungovat pravidelně. Předsedal jí panovník, v jeho nepřítomnosti jí mohl předsedat Nejvyšší purkrabí pražský, který zároveň zastupoval krále. Všechny tyto úřady se snažili vytvořit reprezentaci stavovskou. Obě tyto instituce byly pod kontrolou panovníka i když byly jakousi tribunou pro prosazování stavovských práv. To platilo, až do husitských válek.

Pak zde byly instituce čistě královské:

• Královská kancelář v jejímž čele stál Nejvyšší kancléř jehož funkce byla spojena s postem Probošta Vyšehradského.
• Nejvyšší mincmistr-pověřený dohledem na důlním a mincovním regálem.
• Královský podkomoří-pověřený dohledem nad královskými městy.

Významná role těchto úředníků se projevila v době interregna (1306-10) , kdy domácí politikou hýbal Jindřich z Lipé, milenec Elišky Rejčky.
Po smrti Přemysla Otakara II. na Moravském poli (r. 1278), kdy skupina angažovaných šlechticů vykoupila Václava II. a obnovila královskou vládu v Čechách. Václav II. si uvědomoval, že panovat v kooperaci se šlechtou není příliš jednoduché. Proto se snažil rozvětvené právo kodifikovat Zemský zákon kolem r. 1300, které fungovalo jako právo zvykové. Zemský soud chodil do desek zemských a snažil se nacházet podobné případy, které by mohl ve svém rozhodování aplikovat, právní systém byl velmi pohyblivý. Tato snaha nebyla završena kvůli odporu šlechty, trvala na tom, že není zapotřebí vnášet novoto do starých obyčejů a staré zvykové právo, tak jak fungovalo do teď je dostačující. Šlechta chápala psaný zákoník jako omezení.
Po smrti Václava III. se utvořilo mnoho zájmových skupin. Byl tady Jindřich z Lipé, který platil za straníka Habsburků. Proti němu stál v čele skupiny, která prosazovala sňatek Elišky Přemyslovny byl Zbyněk Zajíc z Valdeka. Když byl prosazen na trůn Jan Lucemburský, tak se šlechta dohodla na tvrdých podmínkách a požadavcích v době, kdy se ujímal českého trůnu->Inaugurační diplom:

1. Požadavek šlechty, že nebude muset táhnout za hranice Čech.
2. Požadavek, že berně bude povolovat pouze zemský sněm. "

Práce čerpá z nepřiznaného zdroje: http://cs.wikipedia.org/wiki/Husitstv%C3%AD.