Obsah
4. | Zákon klesajícího mezního užitku
|
5. | Proč je mezní užitek klesající?
|
9.1. | Preference, preferenční mapa
|
9.3. | Mezní míra substituce
|
9.4. | Alternativní tvary indiferentních křivek
|
9.6. | Rovnováha spotřebitele
|
10. | Odvození individuální poptávkové křivky
|
11. | Důchodový a substituční efekt změny ceny |
Úryvek
"Paradox voda – diamanty
Spočívá v otázce proč tak životně důležitá cena jako je voda má nízkou cenu, zatímco pro život postradatelné věci jako jsou diamanty mají cenu tak vysokou.
Vody spotřebováváme obrovské množství a celkový užitek plynoucí z její spotřeby je vysoký. Právě proto, že spotřebováváme velký počet jednotek vody, tak mezní užitek vody, který s každou další spotřebovanou jednotkou klesá, je nízký. Proto jsme také ochotni zaplatit tak nízkou cenu. Diamantů spotřebováváme jen tolik málo jednotek, že mezní užitek je vysoký a cena může být také vysoká.
Maximalizace užitku
Každý spotřebitel chce spotřebovávat tak, že bude maximalizovat celkový užitek ze spotřeby. Maximalizace užitku znamená, že bude chtít dosáhnout nejvyššího možného celkového užitku. Z předchozích definic vyplývá, že čím více jednoho statku budeme spotřebovávat, tím vyšší bude celkový užitek. Ale nevíme, jak se bude chovat spotřebitel, pokud bude spotřebovávat více statků.
Př: Spotřebováváme pouze dva druhy statků – colu a hamburgery. Dosahujeme vyššího užitku ze spotřeby coly než z hamburgerů. Proto budeme chtít spotřebovávat více coly. Pokud ale už na ni nemáme peníze, musíme obětovat spotřebu hamburgerů, abychom mohli spotřebovat více coly. Budeme tedy přerozdělovat svůj důchod, který jsme se rozhodli věnovat na colu a hamburgery. Impulzem pro změnu spotřeby byl větší mezní užitek z coly a menší užitek z hamburgerů. Jestliže se mezní užitky těchto statků vyrovnají, nebudeme pak už moci jejich změnou zvýšit celkový užitek. Tzn. Za tohoto předpokladu by byl celkový užitek maximální.
Musíme však brát v úvahu mezní užitky statků vzhledem k cenám. Celkový užitek je maximální, když mezní užitek na utracenou korunu je roven pro všechny produkty. To se nazývá rovnováha spotřebitele.
Indiferenční analýza – preference, možnosti, rovnováha spotřebitele
Přístup, kdy předpokládáme, že spotřebitel je schopen vyjádřit své uspokojení konkrétním počtem užitných jednotek je nazýván kardinalistický.
Ordinalistický je přístup, který tvrdí, že spotřebitel je schopen sestavit pořadí spotřebovávaných produktů podle svých preferencí, ale není schopen říci konkrétní hodnotu užitku.
Preference
Preference znamenají, že lidé upřednostňují zboží, která jim přinášejí vyšší úroveň uspokojení, před zbožími, která jim přinášejí nižší úroveň celkového užitku. Nelze najít totožné jedince, každý spotřebitel je individuum, má jiný preferenční systém.
Statky, které máme rádi bychom mohli nazvat oblíbené statky. U těchto statků preferujeme větší množství. (goods)"
Poznámka
Důležité informace jsou tučně značeny. Součástí práce jsou tabulky a grafy o rozsahu cca 3 stran.
PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ
Vlastnosti
Číslo práce: | 26041 |
---|
Autor: | - |
Typ školy: | VŠ |
Počet stran:* | 7 |
Formát: | MS Word |
Odrážky: | Ne |
Obrázky/grafy/schémata/tabulky: | Ano |
Použitá literatura: | Ne |
Jazyk: | čeština |
Rok výroby: | 2008 |
Počet stažení: | 88 |
Velikost souboru: | 17 KiB |
* Počet stran je vyčíslen ve standardu portálu a může se tedy lišit od reálného počtu stran. |
STÁHNOUT PRÁCI
Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x51371809433ea.zip (17 kB)
Nezabalený formát:
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.