Obsah:

1.	František Hrubín: Jobova noc

1.2.	kulturně-historické okolnosti vzniku díla

1.3.	rozbor díla Jobova noc

2.	Jan Drda: Němá barikáda

2.1.	Pancéřová pěst

2.2.	Hlídač dynamitu

2.3.

Včelař

3.	Egon Hostovský: Úkryt

"František Hrubín: Jobova noc

Kulturně-historické okolnosti vzniku díla
často se pracuje s aspektem sebeobětování (Fučík: Reportáž psaná na oprátce)
přerušena kontinuální tradice
fascinovanost skutečností (je vítaná)
často se zde objevuje otázka výkladu války přijatelným způsobem
dostupný je pouze dobový cenzurovaný tisk
nikdo není schopen uchopit situaci jako celek
informovanost probíhá převážně rozhlasem (zakázané stanice)
beletrie ustupuje do pozadí, všechny zajímá realita, nonfikce
populární jsou polodeníkové záznamy
časté je psaní „do šuplíku“
otázka Jak dál?
princip bodu nula, nikdo se nechce vázat s minulostí
dvě alternativy:
ouzavřít minulost a vydat se do budoucnosti
oprovázat kontinuitu na 30. léta
kulturní orientace má dva směry, kterými se může vydat:
ovýchod
ozápad
Horův osud se stane kultem
kult přijde s politickým oceňováním hodnotných knih (z pohledu režimu)
udílejí se až 4 ceny za literaturu během jednoho roku
básně se honorovaly podle počtu veršů, národní umělec dostal až desetinásobek toho, co ostatní
Hora s Vančurou byli jmenováni prvními národními umělci
Hrubín hledá nové prostředky
odomluví se s E. F. Burianem
o1934 zakládá divadlo pro avantgardní texty, avantgardní hudba i postupy
oz bigbandu vytvoří voiceband
ovydáno formou divadelního představení
ozaručí místo individuálního zážitku zážitek kolektivní
ozpůsob vnímání je kolektivní
aspekt kolektivity je důležitý (sborový zpěv se objevuje i v rozhlase)

Rozbor díla Jobova noc
-biblický odkaz na týraného
-typ pásma
-mnoho motivů, všechny se nedají udržet, nemůžeme zaregistrovat vše podstatné
-nebyla čtená, ale recitovaná
-posloucháme pouze to klíčové
-pár aspektů charakterizujících starou zemi
-velmi expresivní
-založená na básnickém výrazu
-země protikladů a pnutí, samoty a jedů
-novinkou je refrén
-jsou zde zakomponované básně prokletých básníků
-proti staré zemi stojí nová, válečná minulost
-náboženská složka (chudý je trpitelem, který bude odměněn), politická složka
-nekončí zánikem, vzniká nový svět
-vztah dílčího, subjektivního já a kolektivního my
-stará země je plná temna, součástí je Job, trpitelská postava, na které je testována oddanost k bohu – prokletí básníci
-ve druhém zpěvu jsou obrazy budoucnosti, překrýváno novými (ruskými) básníky, nové postavy (Lenin)
-přechody od jednoho zpěvu k druhému jsou postupné
-lyrický subjekt opakovaně oslovuje boha, používá motivy cesty, utrpení, chudých (náboženské motivy)
-postupně nabývá sociální význam (proletářství)
-motiv žízně
-spousta tekutin (hlavně krev, kterou saje stará země) – jde o náboženský symbol
-postupně ztrácí duchovní význam, stává se jen krví bojovníků ve válce (oběti, obětování životů pro blaho celého světa)
-grafická proměna ve 3. zpěvu
otzv. stupénkový verš
oco slovo, to verš
opřipomíná sovětskou rytmickou poezii
-s novou zemí (Sovětský svaz) se objevují kolektivní motivy jako bratrství
-objevují se zde i hesla jako dělnictví, sesterství
-odkazy na 2. světovou válku (odkaz na španělskou válku)
-sovětské obrazy
-motiv patriotismu a vlastenectví
-poválečná otázka Kam patříme my?
-zápas komunismu a demokracie, západu a východu
-stává se i zemí vrahů
-Hrubínův lyrický subjekt začne starou říši spojovat s Německem, říší utrpení
-na východě jsou krásní lidé, tančí se zde
-Německo – vraždí se zde, brána do pekel
-referenční odkaz na Lidice
-ve 4. zpěv je časté oslovování, objevují se české motivy, pozice kdesi mezi, paradoxní, oslovení „Básníku český“ se týká i Hrubína samotného
-v nové zemi básník mluví za miliony, za nás, ve 4. zpěvu ale za lid mlčí, proto musí být vzbuzen
-motivy bezu (v raném Hrubínovi jsou velmi časté)
-jistá sebekritika
-básník se probouzí, stará země bude prokleta
-5. zpěv vrací zpět, Hora dostává naplno prostor (přestože v té době už byl po smrti)
-„Josefe Horo, do samoty mnišské…“ – je onen básník, o něhož se vedou spory
-obraz pražského povstání
-poslední dny 2. světové války
-nastává očištění, přestává mluvit o minulosti i přítomnosti, obrací se plně k budoucnosti
-je rozhodnuto, kam jdeme „Na vás, chlapci z Uralu“"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ