0.

Úvod

1.	Dědické řízení

1.1.	Nabývání dědictví

1.1.1.

Odmítnutí dědictví

1.1.2.

Dědická nezpůsobilost

1.1.3.

Přechod dluhů

1.2.

Dědění

1.2.1.

Dědění ze zákona

1.3.	Potvrzení dědictví a vypořádání dědiců

2.	Provedení dědického řízení

3.

Závěr

"V této práci budeme řešit fiktivní případ dědického řízení. Jedná se o pozůstalost po zemřelém, který nezanechal závěť, řízení budeme tedy provádět podle občanskoprávní úpravy. Předmětem dědictví máme nemovitost, peníze na běžném účtu, nesplacený úvěr, bytové zařízení a finanční hotovost. Pozůstalí dědictví neodmítají, vzniká zde tedy dědický titul. Okruh dědiců tvoří manželka se dvěma plnoletými dětmi a dvě plnoleté děti z předchozího manželství. Jedno z dětí z druhého manželství není způsobilé dědit, ale má vlastní, rovněž plnoleté děti, které způsobilost dědit mají.

1 Dědické řízení
1.1 Nabývání dědictví
Okamžikem smrti zůstavitele dochází ke změně jeho neomezené odpovědnosti za dluhy, za něž by odpovídal celým svým majetkem, na limitovanou odpovědnost dědiců a to do výše nabytého majetku, v poměru k celému dědictví.
Dědictví se nabývá smrtí zůstavitele. Dědit můžeme ze zákona, ze závěti nebo z obou těchto důvodů. Nenabude-li dědictví dědic ze závěti, nastupují místo něho dědici ze zákona. Nabude-li se ze závěti jen část dědictví, nabývají zbývající části dědici ze zákona. Dědictví, jehož nenabude žádný dědic, jedná se tzv. odúmrť, připadne státu [1] .

1.1.1 Odmítnutí dědictví
Dědic může dědictví odmítnout. Odmítnutí se musí stát ústním prohlášením u státního notářství nebo písemným prohlášením jemu zaslaným. Zástupce dědice může za něj dědictví odmítnout jen podle plné moci, která ho k tomu výslovně opravňuje. Prohlášení o odmítnutí dědictví může dědic učinit jen do jednoho měsíce ode dne, kdy byl státním notářstvím o právu dědictví odmítnout a o následcích odmítnutí vyrozuměn. Z důležitých důvodů může státní notářství tuto lhůtu prodloužit. Dědictví nemůže odmítnout dědic, který svým počínáním dal najevo, že dědictví nechce odmítnout. K odmítnutí dědictví nemůže dědic připojit výhrady nebo podmínky; rovněž nemůže odmítnout dědictví jen zčásti. Taková prohlášení nemají účinky odmítnutí dědictví. Prohlášení o odmítnutí dědictví nelze odvolat. Totéž platí, prohlásí-li dědic, že dědictví neodmítá. K dědici neznámému nebo k dědici neznámého pobytu, který byl o svém dědickém právu vyrozuměn vyhláškou státního notářství a který v určené lhůtě nedal o sobě vědět, se při projednání dědictví nepřihlíží. Jeho opatrovník nemůže prohlášení o odmítnutí či neodmítnutí dědictví učinit [1] .

1.1.2 Dědická nezpůsobilost
Nedědí, kdo se dopustil úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho manželu, dětem nebo rodičům anebo zavrženíhodného jednání proti projevu poslední vůle zůstavitelovy. Může však dědit, jestliže mu zůstavitel tento čin odpustil [1] ."

Tato práce je kompilačního charakteru. Čerpá ze zdrojů uvedených v použité literatuře. V práci je opominut zdroj: http://finance.idnes.cz/mate-v-pripade-dedictvi-sanci-ziskat-majetek-presvedcte-se-pn6-/viteze.asp?c=A080620_160346_viteze_jjj.