Soubor obsahuje zápisky na klasicismus z dějin hudby.

"Klasicismus
- 1750 - 1827 (úmrtí Beethovena)
- ukázka - W. A Mozart - symfonie č. 35 D-dur, 4. věta = rondová forma (ABACAD…), Haffnerova
- rysy:
1) dynamické změny (crescendo, …)
2) kontrasty - v dynamice a častější změny nálad (dur, moll)
3) převládá homofonie (doprovázený vícehlas, melodie + akordický doprovod)
4) princip přiřazování - logických celků (2 + 2, 4 + 4, 8 + 8)
5) „prolamovaná práce“ - už hraje celý orchestr, různé skupinové obsazení, už to není loutna +
basso continuo
6) pravidelné metrum¸ důraz na 1. dobu
7) ústup od ozdob a ornamentiky
8) obsazení - není tam cembalo => mizí basso continuo
- zařadil do orchestru klarinet
9) cembalo vytlačuje kladívkový klavír
10) orchestr už neřídí cembalista, ale koncertní mistr („1. housle“)
- klasické = nadčasové, krásné, pravdivé, čisté
- ale také přirozené, ustálené, časem prověřené, má to tak být
- spojnice:
• 1789 - Velká francouzská revoluce - má vliv
• pojí se s osvícenstvím = myšlenkový směr
- zdůrazňuje rozum a poznání
- idea pokroku, posun
- kultivace společnosti
- projev: encyklopedie veškerého vědění (více než 70 000 hesel)
- „Encyklopedie aneb racionální slovní věd, umění a řemesel
- autoři: Denis Diderot, Jean Jacques Rousseau

PROMĚNY HUDEBNÍHO ŽIVOTA V KLASICISMU
- malířství - tlumivé barvy
- postavy uspořádané, dobrá orientace
- věrně vykreslené, realistické
- architektura - účelné stavby - operní divadla
- návaznost na antiku
- chladné, konkrétní, srozumitelné, uspořádané
- hudba - centrum - na šlechtických dvorech (kapely, …)
- v kostelech - hlavně venkov
- začíná jim záležet na vzdělání
- umění, které lze chápat selským rozumem (srozumitelné, prosté, …)
- v domácnostech (měšťané) - komorní hudba
- fungují veřejné koncerty - ovlivnili kompozici skladeb (pozornost posluchače)
- už existují koncertní virtuosové, kteří se tím živí
- skladatelé jsou stále zaměstnanci šlechticů nebo duchovních
- existují pořadatelé koncertů, kteří uspořádávají koncerty
- „impresario“ = šéf operního divadla
- najímá operní pěvce, vybírá opery, …
- začíná operní kritika (J. A. Hiller)
- místa pro veřejné koncerty: Academy of ancunt (???) music (Británie)
Gewandhaus (Lipsko, Německo)
- nový typ melodie = členění do pravidelných úseků zhruba stejně dlouhých (4 + 4, 8 + 8, …), které
si odpovídají
- převládá homofonie - 1 vedoucí melodický hlas + akordický doprovod + hlasy v doprovod. funkci

DYNAMIKA, RYTMUS, TEMPO
- rytmicky nejzajímavější je 1. hlas (melodie)
- spíše rychlejší tempa
- pomůckou se stal metronom - vznik 1815, vynalezl Mäkel
- udává přesný počet úderů za min, v té době už se běžně používá
- metronomické údaje používá hlavně Beethoven
- dynamika, crescenda i decrescenda, už není stupňovitá dynamika jako v baroku (je to novinka)
- Mannheimský orchestr - dvorní orchestr, ve městě Mannheim v Německu
- jako 1. začali dělat klasicistní dynamiku
- vedl je původem český skladatel (a psal pro něj) Jan Václav Stamic
- pro orchestr psal také František Xaver Richter (byl to ale i hráč orchestru)
=> těmto orchestrům se říká mannheimská škola
=> díky hudbě těchto skladatelů vznikl klasicismus
- nové prvky, kterými tato škola přispěla k rozvoji klasicismu:
• důraz na plynulou dynamiku
• nové druhy jako symfonie, smyčcový kvartet, hlavně cyklické skladby"

Konzervatoř České Budějovice

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ