Soubor obsahuje výpisky hodin z Dějin hudby na téma Romantismus.

"ROMANTISMUS
ÚVOD A HISTORIE TOHOTO OBDOBÍ
- 19. století, nejprve lit. hnutí, původně německé
- E. T. A. Hoffmann - jako 1. mluví o romantické hudbě (kritika Beethovenovy 5. symfonie)
- byl to německý hudební kritik a spisovatel
- prapůvod tohoto názvu pochází ze starofrancouzského slova romance, což znamenalo román
- hlavním znakem je, že fantasie, city a láska jsou v popředí před racionalismem a myšlením
- z pohledu obecné historie toto období zahrnuje celé 19. století (specifická data 1814 - 1914)
- Evropa začíná po napoleonských válkách normálně fungovat, rozvíjí se industrializace (průmysl), vznik a
rozvoj velkých měst (zejména v letech 1814-1815 se konal tzv. Vídeňský kongres, který rozhodl o novém
fungování Evropy)
- roste vliv měšťanstva, měšťanstvo dále tvoří významnou skupinu konzumentů umění => s tím souvisí i
demokratizace vzdělávání a kultury
- jsou zde nové způsoby umění – periodický tisk, veřejné koncerty (přetrvávají z klasicismu) atd.
- lidé se začínají oprošťovat od vrchnosti – s tím souvisí rok 1848 – zrušení poddanství
- celé 19. století provází představa pokroku a rozvoje
- objevuje se větší zájem o nitro člověka
- z hlediska umění je umělec zmítán svými city, společnost ho kritizuje a on ji nepřijímá (tzv. revolta),
požadavek výjimečnosti a individuality, pohrdání konvencemi společnosti
- umělecké dílo má být originální a monumentální
- romantická záliba v přírodě (dramatičnost), spjatost člověka s přírodou (zejména v malířství)
- národní uvědomění evropských národů, každý chtěl být svébytný (objevování své vlastní historie a
kultury)
- co se týče hudby, zde se sbírají lidové melodie i pověsti a pohádky do libret k operám
- do minulosti, do které se umělci noří, bylo pak něco doplněno a zmonumentalizováno (velmi oblíbený je
například středověk)
- romantismus má v jednotlivých zemích různé umělecké podoby, není to jednolitý sloh; záliba ke
vzdáleným kulturám
- v první polovině 19. století se také prosazuje biedermeier, umělecký, a hlavně životní styl – pohodlnost,
únik měšťanstva z veřejného života, je to většinou tzv. užité umění (zařízení domácnosti) a existuje také
v malířství; proti němu se radikální romantikové bouří

RANÝ ROMANTISMUS V HUDBĚ (1800-1830)
- první, kdo vůbec použil pro tuto hudbu termín romantický, byl E. T. A. Hoffmann, německý hudební kritik,
skladatel a spisovatel (tento termín byl použit v recenzi k Beethovenově Páté symfonii)
- hudba je nejromantičtější ze všech umění (umí vyslovit nevyslovitelné)
- subjektivní výraz hudby - výrazně odráží osobnost umělce (X klasicismus – hudba je často dost podobná)
- forma - podřízena obsahu hudby (volná práce s formou, skladatelé ji mění podle obsahu)
- dělal to už Beethoven, ale ne Mozart ani Haydn
- tajemné nálady, fantastické motivy, snaha o emocionální účinek (účinek na posluchače)
- instrumentální hudba stojí nejvýše (nejromantičtější)
- snaha o specifickou národní hudbu - jednotlivé národní charaktery mají být v hudbě znát (emancipace
národů, oživení původních kultur) => inspirace folklorem, sběr lidových textů, původních písní, …
- melodie - z hlediska formy volnější, nejasná ohraničení, širší tónový rozsah, větší skoky
- stále ale přehledná, pravidelně stavěná, někdy drobnější nepravidelnosti stavby
- rytmus - složitější, nepravidelné dělení notových hodnot (duoly, kvartoly, kvintoly, i větší skupiny not)
- typické rytmy tanců a písní
- tempo - agogické změny
- harmonie - chromatika - práce s tóny, které do tóniny nepatří
- větší modulační pohyblivost - rychlejší změny do vzdálenějších tónin
- používání různých zmenšených a alterovaných akordů = pozměněné akordy s tóny, které
vlastně do tóniny nepatří, a nahrazují některé tóny původní, lyrické, frygické, zm. 7,
mimotonální dominanty
- výrazovým prvkem se stává akord
- instrumentace - přibývání nástrojů => tzv. velký romantický orchestr (hoboj, anglický roh, lesní roh,
violoncello - nejoblíbenější nástroje romantismu)
- přibývají nové nástroje - pikola, anglický roh, varianty nástrojů, kornety, trombóny, tuby,
bubny, harfa, počet u smyčců
- nástroje jsou nositelé výrazných melodií, skladatelé využívají individuální barvy
jednotlivých nástrojů
- cílem romantického skladatele je věrné zobrazení obsahu, který má hudba posluchači sdělit
- ukázka: F. Schubert - symfonie č. 8 Nedokončená

HUDEBNÍ DRUHY ROMANTICKÉ HUDBY
- sólová a sborová píseň - zvláště pro píseň sólovou jsou zde 2 typy písně:
 strofická - zhudebňující text vždy stejným způsobem a stejně může znít i doprovod
 prokomponovaná - více odráží romantického ducha, doprovod (nejčastěji klavírní) také
napomáhá k náladě a je různorodá, neřídí se jako u písně strofické
- velmi důležité je zmínit Franze Schuberta, taktéž významného písňového skladatele (asi na 200 písní)
- v písni se také vyvíjí balada - se stejným principem jako balada v literatuře
- dramatický děj s tragickým koncem
- romans - písně v Rusku, tedy písně velmi melancholické"

Konzervatoř České Budějovice

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ