Soubor obsahuje výpisky hodin z Dějin hudby na téma Vrcholný romantismus.

"Vrcholný romantismus - Rusko
- v 2. pol. 19. st. se hudební život velmi intenzivně rozvíjí
- hl. hudební centra - Petrohrad, Moskva => v obou městech vznik konzervatoří, obě mají operu, kde se
hraje evropská i domácí tvorba
- domácí hudba - skladatelé se snaží podobně jako jinde o národně zabarvenou hudbu, inspirace folklórem
- zakladatel ruské národní hudby - Michail Ivanovič Glinka
- důležitou roli v utváření národní hudby hraje opera - historické a pohádkové náměty
- z komorní tvorby jsou v oblibě romansy = písně pro sólový hlas s doprovodem v ruštině
- píší se programní skladby - spíše než se symfonickými básněmi se v Rusku 19. st. setkáváme se skladbami
jako fantazie, symfonický obraz (= ruský výraz pro báseň), programní symfonie
- velkou tradici má v Rusku od 19. st. balet - hlavně díky Čajkovskému
- ruští skladatelé vrcholného romantismu (od r. 1830) se dají rozdělit na 2 proudy:
• skladatelé národně orientovaní a jejich hlavním směřováním je vytvořit co nejosobitější ruskou národní hudbu = Mocná hrstka (Mogučaja kučka)
• skladatelé, kteří jsou orientovaní mezinárodně, nevyhýbají se vlivům evropské romantické hudby, často se nechali touto hudbou inspirovat = Petr Iljič Čajkovskij

MOCNÁ HRSTKA
- ideovým vůdcem skupiny byl hudební kritik Vladimír Vasiljevič Stasov (nazval je tak)
- členové skladatelé - Milij Alexejevič Balakirev, Alexandr Porfirjevič Borodin, César Antonovič Kjuj, Modest
Petrovič Musorgskij, Nikolaj Alexejevič Rimskij-Korsakov
- skupina vycházela z ruského folkloru, který se od evropského velmi lišil (užití modality, a to nejen
církevní, rytmické nepravidelnosti), a tím pádem i hudba těchto autorů zni velmi specificky, je od
ostatních odlišná
- často skladba napsaná někým a poté upravena někým jiným

Milij Alexejevič Balakirev (1837 - 1910)
- klavírista a dirigent
- z jeho skladeb se hraje orientální klavírní fantazie Islamej - pro sólový klavír, velmi virtuózní
- symfonická báseň V Čechách, Tamara
- navštívil Čechy, když chtěl dohlédnout na nastudování opery Život za cara M. I. Glinky, řídil ji B. Smetana

Alexandr Porfirjevič Borodin (1833 - 1887)
- lékař, který se věnoval také kompozici
- hlavní dílo je opera Kníže Igor s dějem týkajícím se postavy ze středověkého Ruska
- pro operu je typický orientální nádech v zobrazení Tatarů (středoasijský národ) => využití modality,
chromatiky)
- samostatně se z této opery hrají orchestrálně Polovecké tance (asi nejznámější skladba)
- symfonický obraz Ve střední Asii

César Antonovič Kjuj (1835 - 1918)
- vojenský inženýr
- věnoval se hudební kritice, jeho hudba už se dnes nehraje
- měl 1 rodiče s fr. kořeny => César
- dnes se nejčastěji hrává jeho Houslová Romance

Modest Petrovič Musorgskij (1839 - 1881)
- nejoriginálnější skladatel z Mocné hrstky, společně s Rimským-Korsakovem nejhranější
- jeho hudební řeč je velmi osobitá, inspirovaná folklórem
- průkopník nových hudebních směrů (projevy impresionismu například), klíčový pro budoucí vývoj hudby
- pro svou práci s barvou akordů je považován už za předchůdce impresionismu
- ve svých dílech se mu daří zobrazit lidské pocity a stavy (př. v operách)
- hudba má velký citový náboj, ale trochu jiný než u ostatních romantiků - tam hudba někdy působí trochu
pateticky, jeho hudba je však velmi syrová
- měl se stát vojákem (pocházel z důstojnické rodiny), ale rozhodl se pro hudbu
- výborný klavírista a improvizátor
- neukázněný život, mnoho skladeb nedokončil, nebo se ztratily
- po celý život trpěl těžkými depresemi, které asi také měly vliv na pozdější závislost na alkoholu =>
předčasná smrt (42 let)
- tvorba:
• Dětská světnička, Písně a tance smrti - písňové cykly
- písně pro bas a bas-baryton a klavír
- po M. smrti instrumentovány Rimským a Šostakovičem
• Boris Godunov - opera
- velkolepé psychologické drama cara Borise, jeho vrcholné dílo
- 1 z nejzásadnějších oper světového repertoáru, libreto podle Puškina
- označení opery = ruské národní hudební drama
• Noc na Lysé hoře - symfonický obraz (= symfonická báseň v Rusku)
- souvislost se Sabatem čarodějnic, obraz Sabatu čarodějnic na svatojánskou noc
- často do souvislosti s Fantastickou symfonií (Berlioz) – má k symfonii blízko
• Obrázky z výstavy = suita, klavírní cyklus, také Kartínky
- instrumentovaný Mauricem Ravelem pro orchestr (představitel impresionismu)
- cyklus skladeb s názvy obrazů, mezi nimi promenáda (přesun k dalšími obrazu)
- př. Skřítek, Starý hrad, Hrající si děti, Bidlo, Tanec kuřátek
"

Konzervatoř České Budějovice

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ