"5. ŠLECHTICKÉ A MĚŠŤANSKÉ KNIHOVNY RANÉHO NOVOVĚKU
Vliv renesance na českou společnost

Etablování měšťanských vrstev
rozvoj samostatnosti měst -- městská práva -- rostoucí sebevědomí měšťanstva
vliv protestantské morálky na rozvoj podnikání
renesanční důraz na vzdělání obecně a humanitní zvlášť – výuka klasických jazyků, jejich aktivní znalost, prozodické dovednosti a aktivní znalost děl antických autorů
rozvoj měšťanské vzdělanosti díky městským školám, gymnáziím, akademiím a univerzitám - učebnice, gramatiky, slovníky, antologie klasických autorů a florilegia
zakládání knihoven jako základního požadavku stoupenců humanistického a reformačního hnutí

Šlechtické knihovny
Zlatý věk vývoje přineslo až 17. století a doba baroka. V průběhu třicetileté války a po jejím skončení přichází do Čech řada evropsky významných rodů, které si ze své vlasti přivážejí starší knižní sbírky, umisťují je do koupených či darovaných sídel a na jejich základě budují rozsáhlé reprezentační fondy. Katolická domácí šlechta nezůstává nijak pozadu, v průběhu 17. a 18. století vznikly v Čechách, na Moravě a ve Slezsku desítky velmi kvalitních a rozsáhlých knižních sbírek.
Přetrvává renesanční snaha fenoménu Bibliotheca universalis – ucelené vědění

Koncepce bibliotheca universalis - Zürich, 1545 – vychází Bibliotheca universalis Conrada Gesnera snažící se o zmapování všech v minulosti a současnosti působících lit. autorů a jejich literární produkce, kniha se měla stát současně příručkou pro knihovníky při zakládání a rozšiřování knihoven. Snaha obsáhnout kompletní lidské poznání v knihovně - knihovna se tak měla stát mikrokosmem v makrokosmu – zrcadlovým intelektuálním obrazem světa senzuálního.

Měšťanské knihovny
Měšťanské knihovny začaly vznikat na konci 16. století. Zprávy o těchto soukromých měšťanských knihovnách se dochovaly v soupisech majetku zesnulých měšťanů.
Na konci 16. století byly knihy stále ještě drahé. Např. Veleslavínův kalendář stál 2-3 kopy grošů – roční plat učitele by 4 kopy grošů. České měšťanstvo však bylo už v této době zámožné.
V chudších měšťanských rodinách měli většinou Bibli, případně další náboženské knihy. Byly vydávány i modlitební knihy malého formátu vázané v hedvábí, které si dámy vázaly za pás a byly součástí oděvu. Někdy vlastnily i knihy lékařské (Domácí lékař apod.) a lidové tisky (romány, povídky, bajky).
Nejstarší jádro měšťanských knihoven vzdělanců:
- vlastní nákup, dary přátel a spolužáků (dedikace)
- přípisky, komentáře, zápisy z přednášek
Dochování - pozůstalostní inventáře – nejčastější forma dochování informací o měšťanské knihovně
- zaměřeny zpravidla na ekonomickou hodnotu knižního celku – velmi stručný zápis jednotlivých titulů s odhadem ceny kvůli dědictví, proto podrobněji zapisovány pouze položky finančně zajímavější (knihy velkého formátu), dosti často knihy charakterizovány jen velmi povšechně a někdy i souhrnně (ein teutsches buch, truhla s knihami in octavo)
Fyzické dochování jen mimořádně a ne vždy jako kompletní celek – v drtivé většině případů je celek rozptýlen ve fondu větší knihovny (šlechtická, institucionální)
knihovna získána nákupem, odkazem nebo jako konfiskát
- možnost opětovného zcelení téměř nemožná, pouze na základě velmi podrobného průzkumu provenienčních záznamů (exlibris – rukopisné x grafické, supralibros, dedikace od druhé osoby, čtenářské přípisky)

Měšťanské knihovny - poslání
Většinou postrádají reprezentativní určení
- pokud plní funkci informačního zdroje pro tu kterou profesi, jsou utilitárně zaměřeny
- pokud profesní, většinou silně vyhraněné v určitém oboru
Jsou to knihovny vzdělanců činných v administrativě, lékařství, justici, ale rovněž knihovny větších obchodníků, někdy mají i reprezentativní určení (bohatí) – např. knihovna Fuggerů"