1.

Sofisté

1.1.

Sokrates

2.	Platón a jeho Ústava

2.1.	Ideální obec

2.2.	Sociální třídy

2.3.	Ideje, platónský dualismus

3.	Aristotelés a jeho Politika

3.1.

Obec

3.2.	Ústavy podle Aristotela

4.	Helénismus a myšlení Římské republiky

4.1.	Stoicismus

4.2.

Cicero

5.	Augustinus

5.1.	Dvojdomost člověka

5.2.	Úloha církve

6.	Tomáš Akvinský

6.1.	Co je společnost

6.2.	Úkol vládce

6.3.	Klasifikace zákona

7.	Niccolo Machiavelli

7.1.

Vladař

7.2.	Rozpravy o prvních deseti knihách Tita Livia

8.	Thomas Hobbes

8.1.	Přirozený stav

8.2.	Společenská smlouva

8.3.

Leviathan

9.	John Locke

9.1.	Přirozená práva jedince, společenská smlouva, rozdělení mocí

10.	Francouzské osvícenství

11.	Charles-Luis de Montesquieu

11.1.

Přirozený zákon

11.2.

Typy vlád

11.3.

Moderní vzorec sociální kooperace

11.4.

Oddělení mocí

12.	Jean-Jacques Rousseau

12.1.

Rozprava o původu a příčinách nerovnosti mezi lidmi

12.1.1.

Vlastnické právo

12.1.2.

Společenská smlouva

12.1.3.

Obecná vůle občana

12.1.4.

Rozdělení moci

12.1.5.

Podmínky demokracie

13.	Immanuel Kant

13.1.

Heteronomní a autonomní vůle

13.2.

Zákony, které vůle sama sobě ukládá

13.2.1.

Hypotetický a kategorický imperativ a jejich formulace

13.3.

Dvě pojetí morálky: Kant versus Hegel

14.	Konservatismus a Edmund Burke

14.1.

Význam tradice

14.2.

Francouzská versus anglická revoluce

15.	Karel Marx a revoluční humanismus

15.1.

Příchod moderní společnosti (Komunistický manifest)

15.2.

Charakteristika kapitalismu

15.3.

Třídní struktura společnosti a proletářská revoluce

16.	Max Weber - Modernita a politika ve dvacátém století

16.1.

Odmagičtění světa, kapitalismus

16.2.

Stát a panství

16.3.

Tři typy legitimního panství

16.4.

Politika a etika

"Max Weber – Modernita a politika ve 20. století
-odmagičtěním světa v protestantských sektách a kalvinismu došlo k „vnitrosvětské askezi“, která vnesla do života protestanta soustavný řád, který zracionalizoval jeho života na tomto světě a zformuloval koncepci povolání
protestant musel osvědčovat svou víru soustavnou světskou prací, to vedlo k odkládání okamžité spotřeby vedoucí k akumulaci kapitálu
objevení se kapitalismu
ten když byl jednou nastolen už nepotřeboval svou původní náboženskou podporu
my dnes povolání mít musíme
-nesměšuje modernitu s kapitalismem
-zdůrazňuje racionální kapitalistický podnik-základní podmínkou kapitalismu je možnost kalkulovat v předvídatelném prostředí, které není ovlivněno nepředvídatelnými zásahy
-odborný úředník je pilířem moderního státu i hospodářství
-racionalizace-stěžejní koncept W díla-kapitalismus je formálně racionální
-účelově racionální jednání-zaměřeno na nějaký účel (zisk) jehož má být dosaženo nasazením nějakých prostředků-racionální kapitalistické hospodaření je nejzákladnějším modelem tohoto typu jednání
-hodnotově racionální jednání-není zaměřeno na dosažení účelu, je neseno vírou ve svébytnou hodnotu jednání (etickými, náboženskými, estetickými motivy)
X od Marxismu Weber: nesměšuje moderní společnost s příchodem kapitalismu (je to jen výhonek racionalizace charakterizující západní kulturu)

Stát a panství
Vývoj moderního státu začíná tím, že panovník přistoupí k vyvlastnění samostatných, soukromých nositelů právní moci (paralela kapitalistického podnikání)
monopolizace fyzického násilí na určitém území
moderní stát jako poměr panství člověka nad člověkem

3 typy legitimního panství
1) tradiční-ospravelněno odkazem k tradici, víra v existenci norem existujících odjakživa, nejčistším typem je patriarchální panství-pán-správní štáb-poddaní
2 formy postavení správního štábu: a) čistě patriarchální struktura-služebníci jsou v naprosté osobní závislosti na pánovi, b) stavovská struktura-služebníci jsou nezávislí, je jim úřad propůjčen
moc je rozdělena mezi pána a správní štáb
2) charismatické-víra ve zvláštní osobní vlastnosti jednotlivce, podmíněno afektní odevzdaností pánovi a jeho charismatu, trvá tak dlouho dokud trvají kvality vůdce
3) legální-víra v platnost racionálně vytvořených pravidel, patří sem především byrokratické panství, poslouchá se stanovené pravidlo a ne osoba a také poroučející poslouchá"

Psáno heslovitě. Obsahuje tabulku. Čistý text tvoří cca 11,5 strany.