1.

Úvod

1.1.	Shrnutí situace v tehdejší Velké Británii

1.2.	18.století ve Francii

2.	Sedmiletá válka

3.	70. léta 18. století

4.

Revolta

4.1.	Bostonský čajový dýchánek

4.2.

Kongres

4.3.	Druhý kontinentální kongres

4.4.	Bitva u Bunker Hill

4.5.	Prohlášení nezávislosti

5.	Armáda a bitvy

6.	Poválečné období

7.	Slovo na závěr

Úryvek:
"Velký úkolem bylo rozhodování o formě vlády, kterou měli Američané zvolit. Monarchie byla zamítnuta rovnou. Pro zemi, kde prakticky nebyla šlechta, by to nemělo smysl a utvoření takové tradice trvá stovky let. O začátku se mluvilo o rovnosti. Lidé nižších vrstev měli v Americe kolikrát srovnatelnou úroveň jako šlechta v Anglii. Mohli si dovolit luxusní zboží i služby bez toho, aby byli kritizováni vysoce postavenými moralisty. Každý měl mít právo rozhodovat o své budoucnosti a podle Jeffersona se častokrát sedlák, nezatížený starými předsudky, rozhodoval lépe než leckterý profesor. Prioritou se v nové zemi stalo vzdělání obyčejných lidí. ( mimo jiné tento trend můžeme vidět i v Evropě- Marie Terezie a zavedení povinné školní docházky) Vzdělání nižších vrstev podnítilo osvícenectví a dalo za vznik demokracii ve formě jak ji známe dnes.
O základních věcech, prozatímních ministerstvech rozhodoval Kongres už za války- ustanovovali se tzv. výbory. Mezi prvními byly výbory pro válku, finance a admiralitu. Dále byly vytvářeny soudy a zákony o americkém občanství. Nevyšší zákon měl vytvořit Ústavní Konvent. Ze začátku se setkal s neúspěchem, stmelil ho až spor Virginie a Marylandu o řeku Potomacu, kdy se zástupci obou států sešli na panství
G. Washingtona na Mount Vernon. Dojednal se nejen plavební zákon, vznikly také dohody o clech, měnové politice, úvěrech a Kongres je o něco později uznal. Největší podíl na vzniku federální ústavy měli Alexandr Hamilton, finanční expert, ekonom a matematik, dále se podílel James Madison. Podpis ústavy urychlila vzpoura vedená Danielem Shaysem. On a jeho 1200 mužů se shromáždili ve Springfieldu
( Massatchusets), vyloupili sklad zbraní a šli protestovat před místní soud.
Povstalci byli poraženi, ale vymohli důležité ústupky- upustilo se od placení přímé daně a snížili se soudní poplatky. Politici si uvědomovali, že země je pořád ještě bez vlády a ochrany. V roce 1787 se sešel Ústavní konvent,na němž se došlo k takzvanému connecticutskému kompromisu, měl ústava vyhovující státům severu i jihu. Tento text byl 17. září 1787 schválen. V létě dalšího roku byla ústava přijata hlasováním, pro se vyslovilo 9 států, což stačilo k tomu, aby byla vedena ústava v platnost. Ústava Spojených států amerických byla slavnostně vyhlášena 4. března 1789.
Poté byl zvolen G. Washington prezidentem a 30. dubna 1789 byl uveden do úřadu."