1.

Úvod

2.1.

Raná doba

2.2.	Chubilaj a Čína, 1253 – 1259

2.3.	Chubilaj versus Arigh Böke

2.4.	Dobytí dynastie Song

3.

Závěr

"V roce 1229, kdy Chublajův strýc Ögödej, upřednostněn před jeho otcem Tolujem, byl zvolen jako nástupce Čingis chána, se zdálo nepravděpodobné, že by Chubilaj hrál více než vedlejší roli v mongolské historii. Pouze několik lidí mohlo předpovědět, že by se mohl stát nejmocnější postavou Mongolské říše.
Jedna z těch, kteří toto předpověděli, byla jeho značně schopná a inteligentní matka Sorghaghtani Beki. Sorghaghtani vychovala čtyři syny – Möngkeho, Chubilaje, Hülegüa a Arigh Bökeho, kteří se stali panovníky, zasvětila svůj život kariéře svých synů a nepolevila ve své snaze, dokud její synové nenastoupili na trůn. Současníci Sorghaghtani ji považovali za jednu z největších žen její doby. Nebýt její politické obratnosti a tréninku, který poskytovala svým synům, těžko by úspěšně nahradili ögödejovce jako mongolskou vládnoucí linii.
Sorghaghtani hluboce ovlivnila své syny. Především se ujistila, že budou vzdělaní, což je nepostradatelná dovednost pro ty, kteří aspirují stát se vládcem velké říše. Navíc po svém vzoru je učila základům politických pravidel. Například ve svém údělném panství v severní Číně nevykořisťovala čínské poddané ani nedrancovala. Pochopila, že zisky z daní se zvýší, pokud bude podporovat místní zemědělskou ekonomiku, nikoliv zasahovat do ní. Její politika náboženské tolerance taktéž udělala dojem na její syny. Ačkoliv sama byla nestoriánskou křesťankou, věnovala finanční prostředky a jinou pomoc buddhistickým klášterům, taoistickým chrámům a islámským náboženským akademiím (madrasa) . Domnívala se, že přízeň církví v říši jí může zjednodušit vládu. Pro správu svých území najala různé čínské poradce, aby jí navrhli vhodné zřízení, jak řídit čínské poddané.
Sorghaghtani porodila Chubilaje 23. září 1215, v roce, kdy Čingis chán dobyl Peking. Záznamy týkající se Chubilajova dětství, vzdělání a cest jsou omezené. Ačkoliv se zdá jasné, že výchova byla ponechána jeho matce, jelikož jeho otec Toluj byl na válečném tažení v Centrální Asii a Číně v době Chubilajova dětství a dospívání. Sorghaghtani najala Ujgura jménem Tolochu, aby učil Chubilaje číst a psát mongolsky. Ujistila se, že je Chubilaj vystaven čínskému způsobu myšlení skrze čínské rádce, ačkoliv je s podivem, že nebyl vyučován čínštině. Byla taktéž odpovědná za Chubilajovo první úřednické místo. Přemluvila svého švagra Ögödeje, aby udělil Chubilajovi pravomoc nad Xingzhou, regionem v Hebei, který měl v roce 1236 populaci deseti tisíce domácností. Následujíc vzoru své matky, Chubilaj se usiloval o dobré vztahy s čínskými poddanými skrze podporu zemědělství a náboženskou toleranci. Stejně jako jeho matka kolem sebe shromáždil kliku rádců, většinu z nich tvořili Číňané. Později ve své kariéře konzultoval nestoriánské křesťany, tibetské buddhisty a muslimy z Centrální Asie a neomezoval se pouze na čínské poradce.
Chubilajovi raní rádcové byli eklektického druhu. Mnich Haiyun (1205-7) mu představil poučky a pravidla buddhismu a zařídil setkání mezi ním a Liu Bingzhunem (1216-4), který se ukázal být jedním z Chubilajových nejcennějších poradců. Zhao Bi (1220-76) učil Chubilaje konfucianismu. Ale Yao Shu (1201-78) byl nesporně nejvlivnějším z jeho konfuciánských rádců, jelikož byl „praktickým a všestranným učencem, který dovedně přizpůsobil své klasické vzdělání měnícím se okolnostem.“ Jeho pragmatismus a realismus apeloval na Chubilaje a mongolskou šlechtu. Yao Shuovi rady byly vždy formulovány logicky, že jim Mongolové dokázali rozumět. Několik konfuciánských poradců sloužilo Chubilajovi jen neochotně. Zhao Fu, jeden z těchto méně-než-okouzlených poradců, byl jednou povolán Chubilajem. Během jejich konverzace se ho Chubilaj zeptal, jak si podmanit Jižní Song. Zhao odpověděl, „Song je země mé matky a otce. V žádném případě nepovedu jiné, aby napadli mou matku a otce."

Tato práce obsahuje portrét a mapy. Čistého textu v práci je cca 15 stran.