Vznik právního vztahu rodičovství. Právo dítěte na určení obou rodičů. Zákonné domněnky otcovství, jejich fungování ve vzájemném vztahu - domněnka prvá: za otce dítěte se považuje manžel matky, domněnka druhá: za otce dítěte se považuje muž jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů, domněnka třetí: za otce se považuje muž, který s matkou dítě souložil v rozhodné době, tj. „v době, od které neprošlo do narození dítěte méně než 180 a více než 300 dnů, pokud jeho otcovství závažné okolnosti nevylučují. Co je domněnkám společné, v čem se liší. Důkazní význam krevních zkoušek v paternitních sporech - negativní důkaz, pravděpodobnostní otcovství. Popření otcovství.

"Rodiči dítěte rozumíme jeho matku a otce. Ke vzniku právního vztahu rodičovství vede zrození nebo zplození dítěte, tento biologický fakt je jeho materiálním základ. Společenská závažnost vzájemných práv a povinností rodičů k dětem vede důsledně k požadavku, aby tyto rodinné vztahy byly v každém konkrétním případě včas a spolehlivě zjištěny a společensky evidovány. Zápis do matriky nemá ovšem vliv na vznik a zánik těchto vztahů, jeho význam je tedy deklaratorní, nikoli konstitutivní.
Současná právní úprava navazuje na tradiční pojetí určení rodičovského vztahu k dítěti, které se projevuje v právním vývoji této otázky v našich zemích. Právní úprava totiž vycházela a stále vychází ze zásady, že dítě má právo na určení, kdo jsou jeho rodiče. Tím se naše právní úprava liší od některých jiných právních systémů, které nepřipouštění určení otcovství k dítěti narozenému mimo manželství.
Zákon o rodině upravuje pouze způsob určení otcovství dítěti, vychází tedy z toho, že v praxi zpravidla o tom, kdo je matkou dítěte nebude pochyb. Teoreticky tuto pochybnost zcela vyloučit nelze a též v praxi byť v našich podmínkách zcela vzácně, bývá tato otázka někdy řešena v soudním řízení za pomoci § 80 písm. c) OSŘ"