Obsah
Úvod 3

1.	Postřehy o důležitosti lidských práv a kulturní relativismus 4

2.	Typologie Donnellyho a důležitost lidských práv 6

Závěr 7
Seznam použité literatury 8

"1. Postřehy o důležitosti lidských práv a kulturní relativismus
Kulturní relativismus je pojem, který tvrdí, že všechny ideje, aktivity a přesvědčení jedinců nebo jedince musí být brány v potaz v kontextu kultury, ve které se vyskytují (4). Problém tudíž vzniká s praxí v rámci univerzálních lidských práv. Hlavní debata se týká toho, zda jsou lidská práva všeobecná nebo zda by měla být poměrná ke kultuře, ve které jsou aplikována. Stěžejní pro tuto esej bude Organizace spojených národů a její Všeobecná deklarace lidských práv, jelikož ty tvrdí, že lidská práva jsou univerzálně aplikovatelná. Právě v Článku 1 oné deklarace stojí, že: “Všichni lidé rodí se svobodni a sobě rovni co do důstojnosti a práv” (5, s.1). Jelikož v tomto článku není nikdo vyloučen, je jasné, že sama deklarace odporuje kulturnímu relativismu. V mnoha částech světa totiž dochází k rozdělování jedinců do hierarchických kast či skupin, které jsou často rozhodnuty už před narozením. Je tedy zřetelné, že Všeobecná deklarace lidských práv považuje lidská práva za stěžejní principy, které by měly být dodrženy po celém světě. Tuto myšlenku je možno potvrdit tím, že pokud jako členové demokratické společnosti věříme, že jedinci jsou si rovni, musíme důležitost lidských práv vnímat jako jeden z pilířů demokracie a fungující společnosti. Pokud nejsou lidská práva považována za důležitá, dochází k národnímu úpadku, a to proto, že jedinci mohou přestat dodržovat základní lidská práva, jako jsou práva na život, svobodu a osobní bezpečnost (5, s. 2).
Společnost sžitá s důležitostí lidských práv je závažná taky pro vedení států. Jak již bylo zmíněno, jedním ze základních práv je právo na život, svobodu a ochranu jedince. Pokud stát, jako orgán reprezentující své občany, vnímá významnost lidských práv, dochází k jejich zahrnutí do legislativy a vznikají zákony, které tato práva brání. I přesto, že tento přístup je přímo spojen s ideologií demokracie, je možné argumentovat, že lidská práva jsou důležitá globálně. Pokud vnímáme definici lidských práv, tak jak je zaznamenána ve Všeobecné deklaraci lidských práv, je třeba zmínit, že tento dokument pochází od Organizace spojených národů, jejíž součástí je momentálně 193 zemí světa (6). Jelikož většina zemí světa jsou členy OSN je možno tvrdit, že by tyto země měly dodržovat hlavní dokumenty této organizace, mezi které se deklarace bez pochyb řadí. V tomto případě tedy můžeme argument kulturního relativismu vyloučit a upřesnit, že důležitost lidských práv je nezpochybnitelná po celém světě."

Vysoká škola manažerské informatiky ekonomiky a práva, a.s.