"Ve Frigii žil král Midas, který si připadal nejmocnější na světě. Jednoho dne mu sloužící přivedli muže, který kradl hrozny v královských vinicích. Midas poznal ve starci Dionýsova vychovatele Siléna, srdečně ho přijal a dal mu ty nejlepší pochoutky. Poté ho vypravil na oslu do vedlejšího království, kde přebýval Dionýsos. Když ten viděl, jak se o jeho druha král postaral, rozhodl se mu splnit jedno přání. To znělo – chci, aby se vše čeho se dotknu, proměnilo ve zlato. Přání se splnilo, ale Midas brzy pochopil, že by zemřel hlady a žízní, protože i chleba se při dotyku jeho rtů stal zlatým. Proto šel za Dionýsem. Ten mu poradil, aby se umyl v řece Paktolu a kouzlo pomine. Stalo se. Král byl rád, že to tak dobře dopadlo a místo majetku začal obdivovat přírodu. Procházel se po loukách, lesích… Až se jednou připletl do sporu mezi bohem pastvin Panem a vůdcem Můz Apollónem. Pan se totiž domníval, že hraje lépe na svůj nástroj, než Apollón. Nakonec soudce Tmótos rozhodl, že Apollón je lepší. To se nelíbilo Midasovi, začal protestovat, že hudbě rozumí lépe. Tím naštval Apollóna, který jeho uši proměnil na oslí. Král litoval, že se do sporu pletl, běžel domů, uvázal si kolem hlavy turban a uši schoval. Za nějakou dobu potřeboval ostříhat. Zavolal holiče, sdělil mu své tajemství a pohrozil mu smrtí, když to prozradí. Holič to nějakou dobu vydržel, ale po čase to nedokázal unést. Vyšel tedy k řece, vyhrabal jámu a do ní zašeptal:,,Král Midas má oslí uši.“ Za nějakou dobu z toho místa vyrostl keř. Ve větru šeptal:,,Král Midas má oslí uši.“ Tak se o tajemství dozvědělo celé království."

Pouze necelá strana textu.