1.	Etika odpovědnosti

1.1	Vývoj přístupů

1.2

Kant

2.	Soudobá etika odpovědnosti

2.1	Levinas, Jonas

2.2	Moderní technická civilizace

3.	Etika životního prostředí

3.1	Technologická moc

3.2	Vývoj technologické moci

3.3	Změny v lidském myšlení v období novověku

3.4	Vznik matematické přírodovědy

4.	Dnešní problémy (ekologická krize – příčiny)

5.	Povrchová ekologie

6.	Hlubinná ekologie

6.1	Leopold Naess

"Etika životního prostředí
- téma ŽP zařazeno do etiky nedávno – až od 70. let 20. století
- dříve bylo předmětem etiky pouze lidské jednání ve vztahu k druhým (u světské etiky), ve vztahu k bohu (u náboženské etiky)- kvůli růstu technologické moci se rozšířil dosah lidského jednání a vznikla potřeba zahrnout do etiky jednání člověka ve vztahu k přírodě- dříve mohl člověk ovlivnit jen své bezprostřední okolí, důsledky jeho jednání byly pouze lokální a časově omezené- díky rozšíření technologické moci mají důsledky lidského jednání větší prostorový i časový dosah: důsledky jsou globální a týkají se jak současné, tak budoucí generace, které se ještě nenarodily
- nutnost zahrnout vztah člověka k přírodě do etiky: aby byl zajištěn život v budoucnosti
technologická moc- představuje jeden z ústředních pojmů etiky ŽP, výrazný fenomén dnešní doby- založena na vědění: čím víc víme, tím více roste technologická moc- s růstem technologické moci roste okruh, kde se projevují důsledky lidského jednání- problém spočívá v tom, že nejsme schopni rozpoznat všechny důsledky použití technologické moci v rámci našeho jednání- bez použití tech. moci mohl člověk snadno odvodit možné důsledky svého jednání- dnes: s růstem tech. moci neroste naše vědění o dlouhodobých důsledcích užívání technologické moci- proto čím méně víme o možných důsledcích, o to odpovědněji bychom měli tech. moc užívat (viz princip odpovědnosti v EU) vývoj technologické moci 1) před obdobím novověku- smyslem lidského vědění bylo rozpoznat řád přírody, aby člověk mohl najít své místo v rámci tohoto řádu a žít v souladu s přírodou- vědění - vědění nepředstavovalo moc, jen umožňovalo člověku zařadit se do řádu přírody a žít s ní v harmoniii- člověk byl obyvatelem, ne dobyvatelem přírody
2) změny v lidském myšlení v období novověku- mají dopad na dnešní chování lidí vůči ŽP a vedou k současnému zhoršování stavu ŽP a) F.Bacon: „Vědění je moc.“: vědění slouží k tomu, aby člověk měl nad přírodou a druhými lidmi větší moc než dříve- člověku je dáno právo přírodu využívat dle svých potřeb b) R. Descartes- člověk jako bytost myslící (res cogitans) není součástí přírody, je z ní vyčleněn- příroda představuje pouhý předmět (věc rozprostraněnosti = res extensis), který má člověk k dispozici- člověk už není obyvatelem, ale dobyvatelem přírody
c) vznik matematické přírodovědy- vytvořeny matematické metody popisu přírodních skutečností: předpokladem rozšíření technologické moci- matematická přírodověda vytvořila prostředky pro přesný popis skutečnosti, díky tomu je možné formulovat obecné zákonitosti, vysvětlovat děje a stavy: to umožňuje předvídat děje a stave- díky tomu můžeme do budoucích dějů účinně zasahovat: to je spojeno se zrodem technického způsobu myšlení
- člověk je schopný vyvolávat takové děje, které by se normálně neuskutečnily (př. páka: žena je schopna zvednout lokomotivu)- tím roste moc člověka
- A. Comte: „Vědět, abychom mohli předvídat a abychom měli moc"