1.	Založení Československé republiky

2.	Versailles a mírová konference

3.	Československo a hospodářské reformy

4.	Hlavní politické strany v Československu

5.	Krize 30. let

6.	Německo v období 30. let

7.	Konec druhé světové války

8.	Obnovené Československo - třetí republika

9.	Počátek studené války

"• Hospodářský, sociální a politický chaos na konci 1. svět. Války vytvořil ideální podmínky pro nástup krutých diktatur.
• Demografické důsledky války a epidemií byly ve většině Evropy katastrofální. Nejvíc to platilo o Francii – ve válce ztratila více než čtvrtinu mladých mužů → populační pokles v celém meziválečném období a statisíce invalidů.
• S koncem války se hroutily tři velké říše – ruská, osmanská a habsburská (a čtvrtá, německá prošla zásadní změnou). Na jejich místě vzniklo mnoho malých států.
• Díky nestabilní politické situaci v střední Evropě vznikaly vážné hospodářské a sociální problémy. Vlády se snažily opatřit prostředky tím, že začaly tisknout nové peníze → vysoká míra inflace (Německo, Rakousko, Maďarsko, Polsko). Spolu s velkou nezaměstnaností byla příčinou hluboké sociální krize.
• Do popředí se dostává komunismus.
• 28. října 1918 založení Československé republiky. Prezidentem se stal Tomáš Garrigue Masaryk. Prozatím byla ponechána v platnosti rakousko-uherská i zemská legislativa.
• Národnostní struktura ČSR: Češi 51%, Němci 23,4%, Slováci 14,5%, Maďaři 5,5%, Rusíni, Ukrajinci a Rusové 3,4%, Židé 1,3%, Poláci 0,5% a ostatní 0,4%. Celkem bylo sečteno v roce 1921 13,6 milionů obyvatel.
• 18. 1. 1919 se konala ve Versailles (Paříži) mírová konference. Hlavním problémem, který se řešil, byl osud Německa. Tři nejvýznamnější muži byli americký prezident Woodrow Wilson, francouzský premiér Georges Clemenceau a jeho britský protějšek David Lioyd George. Nejvíce bolestivé pro Německo byly teritoriální ztráty. Bylo zbaveno naprosté většiny ozbrojených sil, nesmělo Vlastin některé druhy těžkých zbraní včetně tanků, žádná letadla a jen minimum velkých lodí. Reparační komise nakonec stanovila sumu 132 miliard zlatých marek (33 miliard dolarů).
• Díky Edvardu Benešovi, se zvýšilo mezinárodní postavení Československa v Evropě.
• Na konci války v roce 1918 se prakticky rozložil přídělový systém, bylo mnoho nezaměstnaných, propukla pandemie španělské chřipky, nastalo předražování nedostatkových potravin na černém trhu. Propukly „hladové bouře“. Československo mělo ale v téhle situaci určité výhody: představovaly jednu z průmyslově nejrozvinutějších oblastí. ČSR si z rakousko-uherské monarchie „odnášela“ 60 – 70% její průmyslové výroby. Dále se ČSR podařilo zabránit hyperinflaci a stabilizovat měnu. Autorem projektu byl Alois Rašín. Nechal zavřít hranice a jejich obsazení vojáky, aby se do země nedostaly zahraniční hroutící se peníze. Zamezil tak inflačnímu vývoji u nás.
• V roce 1919 začala pozemková reforma. Šlo hlavně o šlechtické velkostatky a církevní pozemky, které se dále přerozdělovaly. Zcela dokončena nebyla.
• 29. února 1920 byla přijata Ústavní listina Československé republiky. Ústava formálně zakotvovala demokratický charakter státu. Oddělovala zákonodárnou, výkonnou a soudní moc – inspirace u Francie. Státním jazykem se stala čeština a slovenština.
• Zákonodárnou moc vykonávalo Národní shromáždění, sestávající z Poslanecké sněmovny (300 poslanců) a Senátu (150 senátorů). Obe komory se volily v přímých a všeobecných volbách (ženám bylo volební právo přiznáno již v roce 1918).
• Do roku 1923 vybředla Evropa z poválečné krize a nastoupila zhruba sedmileté období hospodářské konjunktury. Přesto se valná část zemí i v této příznivé době potýkala se strukturálními problémy související s nezvládnutým přechodem na mírovou výrobu a opožděným zaváděním moderních technologií. Celá výrobní odvětví trpěla nevytížeností kapacit a oborovou nezaměstnaností, což snižovalo poptávku po ostatních produktech a celkově přispívalo ke stagnaci. Hlavním problémem zemědělské výroby byla po celé meziválečné období nízká cena zemědělských produktů.
• Ekonomika ve státě se změnila. Uhlí a páru nahrazovala elektřina, mechanizovaly se další oblasti včetně domácností. Investice a pracovní síly proudily do nových průmyslových odvětví, jako byly elektrotechnický a automobilový průmysl. Nastupuje hospodářský nacionalismus a jeho hlavní zbraň – protekcionismus (zavádění cel, omezování dovozu atd.)."

Práce je psaná v odrážkách. Klíčová slova jsou zvýrazněna tučně.