1.

Úvod

2.	Teoretické pozadí

2.1.

Facebook

2.1.1.

Definice

2.1.2.

Historie

2.1.3.

Průměrný uživatel

2.1.4.

Uživatelské strategie

2.1.4.1.

Strategie užívání dle Joinsona

2.1.4.2.

Strategie užívání: social searching a social browsing

2.1.4.3.

Strategie užívání: intenzita

2.2.	Sociální kapitál

2.2.1.

O pojmu kapitál ve společenských vědách

2.2.2.

Definice sociálního kapitálu

2.2.2.1.

Pierre Bourdieu

2.2.2.2.

James Coleman

2.2.2.3.

Nan Lin

2.2.2.4.

Putnam

2.2.3.

Úroveň výskytu sociálního kapitálu

2.2.4.

Formy sociálního kapitálu

2.2.5.

Užitý koncept

2.2.6.

Sociální kapitál a internet

2.2.7.

Sociální kapitál a Facebook

2.3.	Online a offline komunity

2.3.1.

Definice offline komunity

2.3.2.

Definice online komunity

2.3.3.

Koexistence online a offline komunit

2.3.4.

Prolínání online a offline komunit

2.3.4.1.

Internet

2.3.4.2.

Facebook

3.	Metodologie výzkumu

3.1.

Vzorek

3.2.

Sběr dat

3.3.	Metoda analýzy – kvalitativní obsahová analýza

3.4.	Užité nástroje

3.4.1.

Kategorizační matice – sociální kapitál

3.4.2.

Kategorizační matice – uživatelské strategie

3.4.2.1.

Strategie užívání Facebooku dle Joinsona

3.4.2.2.

Strategie užívání Facebooku: social searching a social browsing

3.4.2.3.

Strategie užívání Facebooku: intenzita

3.4.3.

Projekční cvičení

3.4.3.1.

Změna intenzity užívání

3.4.3.2.

Změna složení činností

3.5.	Proces analýzy

3.6.	Obecný model postupu

4.

Analýza

4.1.	Výzkumná otázka 1: Změna strategií užívání Facebooku

4.1.1.

Výstupy projekčního cvičení

4.1.2.

Výstupy obsahové analýzy

4.1.3.

Shrnutí – změna strategií obecně

4.2.	Výzkumná otázka 2: Povaha změny strategií užívání Facebooku

4.2.1.

Strategie užívání: intenzita

4.2.1.1.

Výstupy z dotazníku

4.2.1.2.

Výstupy obsahové analýzy

4.2.2.

Strategie užívání dle Joinsona

4.2.2.1.

Výstupy obsahové analýzy

4.2.2.2.

Výstupy projekční úlohy

4.2.3.

Strategie užívání: social searching a social browsing

4.2.4.

Shrnutí – změna jednotlivých strategií

4.3.	Výzkumná otázka 3: Prolínání online a offline komunit

4.4.	Výzkumná otázka 3b: Akumulace sociálního kapitálu

4.4.1.

Shrnutí – důsledky na akumulaci sociálního kapitálu

5.

Závěr

6.

Přílohy

"2.1.1 Definice
Facebook se s postupem času stává notoricky známým pojmem. Široká veřejnost užívá tento pojem či označení webové aplikace v různých kontextech. Abychom se Facebookem mohli zabývat blíže je třeba definovat co Facebook je, co představuje a v nespolední řadě také k čemu slouží.
Definice Facebooku dle jeho provozovatelů zní: „Facebook je sociální nástroj, který pomáhá lidem komunikovat se svými přáteli, rodinou a spolupracovníky více efektivně. Technologie (vytvořené pro Facebook) usnadňují sdílení informací pomocí vytvoření [virtuální] sociální sítě – digitálního mapování reálných sociálních vazeb.“ (Facbook 2010/a). Tato definice do značné míry vystihuje podstatu Faceboooku jako předmětu této práce. Pro hlubší vhled a zároveň širší kontextové ukotvení je nutné nazírat na Facebook jako na jednu ze webových stránek sociálních sítí (dále jen SNSs) .
SNSs definoval Boyd (2007, 1) jako „…webové služby, které umožňují jedincům:
.
1. Vytvořit veřejný nebo semi-veřejný profil v rámci určitého ohraničeného systému.
2. Vytvořit a spravovat seznam dalších uživatelů, se kterými sdílí „kontakt“.
3. Prohlížet a propojovat kontakty v rámci seznamů svých kontaktů a dalších jedinců v systému.

Povaha a nomenklatura kontaktu se poté v rámci jednotlivých systémů může lišit.“. Jak dále Boyd poznamenává, měli bychom rozlišit SNSs od tzv. „networking“, tedy činnosti, která představuje iniciaci vztahu (často) mezi navzájem neznámými osobami. Networking je v rámci SNSs běžným jevem, ale není s nimi výlučně spjatý. Můžeme jej pozorovat v mnoha případech CMC.
Naopak rys typický pro SNSs je artikulace a zviditelnění (myšleno opravdu jako umožnění vidět) sociálních sítí jedinců participujících v daném systému. Toto vede jak již k zmíněnému networkingu, tak hlavně ke vzniku komunikace v rámci tzv. latentních sociálních vazeb (Boyd 2007, 2), tedy vazeb, které „…jsou technicky možné, ale nejsou sociálně aktivovány.“(Haythornthwaite 2005, 137). Pro ilustraci jde o jedince, kteří mají společné známé, ale osobně se sami neznají. SNSs poté napomáhají aby se z takto strukturovaných vazeb staly weak ties, tedy slabé, ale přímé vazby mezi jedinci.
Společným základem všech SNSs je profil uživatele napojený na profily jiných uživatelů, přátel. Takto je v reálu strukturována sociální síť v rámci SNS. Základní profil je tvořen vyjádřením se jedince na několik klíčových otázek, jež jej mají charakterizovat. Jako další nástroje individualizace profilu slouží možnost vložení fotografie a dalších multimediálních obsahů. Facebook jako takový dále umožňuje přidávání jednotlivých uživatelských modulů, aplikací, atd.. Členové určité SNSs jsou podněcováni k vyhledávání známých a kamarádů a jejich začlenění do seznamů kontaktů. U Facebooku vyžaduje proces začlenění jedince na něčí seznam oboustranné potvrzení . (Boyd 2007, 2)
Je nutné také zmínit, že SNSs poskytují uživatelům různé komunikační kanály. Zahrnuty jsou jak nástroje synchronní a asynchronní komunikace tak i nástroje komunikace 1:1, 1:n, n:1 a n:n. U Facebooku může být příkladem 1:1 synchronní komunikace „chat“, příkladem 1:1 asynchronní komunikace možnost posílat „zprávy“. Co se týče 1:n komunikace zástupcem je psaní na „zeď“ či „komentování“ multimediálního obsahu. Konečně n:1 a n:n komunikaci představují „zprávy“ či „aktuality“ posílané „skupinami“ jednotlivcům či dalším „skupinám“."

Součástí práce jsou tabulky, grafy a schémata, rozsah čistého textu činí cca 45 stran.