1.

Úvod

2.

Úzkost

2.1.	Projevy úzkosti

2.2.	Druhy úzkosti

2.3.	Vztah úzkosti a dalších psychických jevů

2.4.	Situace, vyvolávající úzkost

2.5.	Obrana proti úzkosti

2.6.

Řeč těla

3.

Strach

3.1.	Odlišení strachu od úzkosti

3.2.	Projevy Strachu

3.3.	Druhy strachu

3.4.	Situace, vyvolávající strach

3.5.	Obrana proti strachu

3.6.

Řeč těla

4.

Radost

4.1.	Projevy radosti

4.2.	Druhy radosti

4.3.	Situace, vyvolávající radost

4.4.

Řeč těla

5.

Smutek

5.1.	Projevy smutku

5.2.	Druhy smutku

5.3.	Situace, vyvolávající smutek

5.4.	Obrana proti smutku

5.5.

Řeč těla

6.

Hněv

4.1.	Projevy hněvu

4.2.	Druhy hněvu

4.3.	Situace, vyvolávající hněv

4.4.

Řeč těla

7.

Závěr

8.

Shrnutí

9.

Summary

10.

Poznámky

11.

Zdroje

„druhy úzkosti
Všeobecně se rozlišují dva druhy úzkosti - bazální a anticipační. Bazální úzkost (separační úzkost) se vyvíjí v raném dětství a je vyvolána častou a dlouhotrvající sociální separací. Anticipační úzkost je strach ze smrti, nemoci, ztráty zaměstnání, ... a podle M.Nakonečného si subjekt neuvědomuje jeho příčinu.
S. Freud rozlišoval dva základní druhy úzkosti a to automatickou a signální. Automatická úzkost (primární) vzniká samovolně, když je ego zaplaveno přívalem nezvládnutelných podnětů. Někdy jsou to podněty, vznikající v reálné situaci, ale častěji pramení z vnitřních zdrojů, především nezvládnutých popudů z Id. Domníval se, že automatická úzkost vzniká nejčastěji v raném dětství a možnosti subjektu reagovat na ni jsou ochromeny. Signální úzkost - dítě se časem učí předvídat nástup nebezpečných či traumatických situací. Mobilizuje síly a obranné mechanismy. Tato úzkost je menší intenzity, než automatická úzkost.
Představitelé existenciálně filozofické antropologie (O.F.Bollnow, S.Kierkegaard, M. Heidegger) definovali existenciální úzkost. Charakterizují ji jako pocit cizosti světa, prožívání nedostatečnosti své existence, lidskou osamělost.
M. Hamilton rozlišuje somatickou úzkost (poruchy v činnosti orgánů) a psychickou úzkost (tenze, obavy a deprese).
vztah úzkosti a dalších psychických jevů
Stav úzkosti může ovlivňovat paměť, učení, výkon, úsudek, organizaci jednání, koordinační schopnosti, rychlost reakce, ... Záleží na intenzitě úzkostné reakce. Může se objevit zmatek v myšlení nebo utkvělé představy. D.Greenberger a Ch.A.Padesky uvádějí, že při úzkosti může mít člověk katastrofické myšlenky a přehnané starosti nebo obavy. Úzkost také způsobuje setrvávání u starých způsobů jednání.5 Silná úzkost dezorganizuje chování, ochromuje aktivitu. Člověk podceňuje vlastní schopnosti a možnosti pomoci od ostatních lidí. S.Drvota uvádí, že při silné úzkosti člověk neumí rozlišit nebezpečný podnět od podnětů, které jsou nebezpečnému podnětu něčím podobné (ale nejsou nebezpečné). Podle něj je to částečně defektem ve vnímání, zčásti aktivováním silně zpevněných návyků.
Podle W.D.Frölicha může úzkost aktivovat i utlumovat psychickou aktivitu. Podle J.Praška se s mírnou úzkostí výkon zlepšuje a pokud člověk neprožívá žádnou nebo příliš velkou úzkost, výkon klesá.
Podle hlubinných psychologů úzkost úzce souvisí se silami pudového charakteru. Považují úzkost za jeden z nejdůležitějších faktorů, utvářejících osobnost. Pro narůstání úzkosti v pozdějším věku je nejdůležitější vytěsňování popudů z Id - zvláště agresivity a sexuality.
Psycholog R.Schwarzer pokládá za dvě nejdůležitější složky úzkosti vzrušení a obavu. Psychologové R.B.Cattell a I.H.Scheier uvádějí, že úzkost souvisí především s „ergickou tenzí“ (napětí, které generují aktivizované potřeby) a s nedostatkem volní kontroly. Podle R.B.Cattella úzkostnost souvisí s emoční labilitou, pocity viny, nedůvěrou v sebe sama, podezíravostí a zvýšenou vnímavostí vůči nebezpečí.
H.J.Eysenck pokládá úzkostnost za emoční labilitu. V tomto smyslu poukazuje v souvislosti s úzkostností na nejistotu, nepřizpůsobivost a nedostatečnou vnitřní psychickou integraci. Podle M. Nakonečného se díky pocitům stísněnosti dá u úzkosti hovořit o jejím vztahu s depresí. Pocit úzkosti je jedním ze symptomů deprese."

Obsahuje fotografie a graf. Čistý text dosahuje cca 16 stran.