1.	Pojem a definice filosofie, její východiska a zdroje

2.	Rozdělení filosofie a základní filosofické disciplíny

3.	Filosofie dějin a dějiny filosofie

4.	Mýtus, náboženství, filosofie, věda

5.	Podmínky vzniku filosofie v Řecku, celková charakteristika a rozdělení

6.	Miléťané a pythagorejci

7.	Eleaté, Herakleitos

8.	Empedoklés, Anaxagorás, atomisté

9.	Sofisté a jejich význam pro filosofii

10.

Sókratés

11.

Platón

12.	Aristotelés

13.	Stoicismus

14.	Epikureismus (Epikúros)

15.	Skepticismus (Pyrrhón z Élidy)

16.	Novoplatonismus (Filón Alexandrijský, Plotínos)

17.	Patristika

18.	Augustinus Aurelius

19.	Pseudo-Dionysios Areopagita

20.	Scholastika

21.	Arabská a židovská filosofie (Avicenna, Averroes, Maimonides)

22.	Anselm z Canterbury

23.	Pierre Abélard

24.	Františkánská škola – sv. Bonaventura

25.	Albert Veliký, Jan Duns Scotus, William Ockham

26.	Tomáš Akvinský

27.	Renesanční platonismus (Mikuláš Kusánský, Marsilio Ficino, Pico della Mirandola)

28.	Renesanční aristotelismus (Pietro Pomponazzi)

29.	Renesanční přírodní filosofie (Bernardino Telesio, Giordano Bruno, Tomaso Campanella)

30.	Renesanční politická filosofie (Niccoló Machiavelli, Jean Bodin, Giambattista Vico)

31.	Racionalismus (René Descartes, Benedikt Spinoza, Gottfried Wilhelm Leibniz)

32.	Empirismus (Francis Bacon, John Locke, George Berkeley, David Hume)

33.	Učení o společnosti (Jean Jacques Rousseau, Voltaire, Charles de Montesquieu, Adam Smith)

34.	Gymnasión, Lykeión a Músaion

35.	Monte Cassino, karolinská renesance, schola palatina a škola v Chartres

36.	Středověké univerzity

37.	Humanismus a renesance, laicizace vzdělanosti a vědecká revoluce

38.	Osvícenství a revoluce ve vzdělání

39.	Vybraní středověcí církevní reformátoři

"2. ROZDĚLENÍ FILOSOFIE A ZÁKLADNÍ FILOSOFICKÉ DISCIPLÍNY

Základní filosofické disciplíny
1) ontologie = nauka o bytí a jsoucnu, ve starověku a středověku označováno bytí jako substance, v novověku jako systém a v současné době jako struktura
2) gnoseologie = noetika = epistemologie = teorie poznání, zabývá se problematikou poznatelnosti světa
3) filosofická antropologie = disciplína, která zkoumá podstatu člověka jako zvláštního jsoucna
4) praktická filosofie = etika = disciplína, jejímž předmětem zkoumání jsou hodnotící soudy, které se týkají rozlišování dobra a zla
5) doplňkové a pomocné: dějiny filosofie, estetika = nauka o kráse (filosofie umění), sociologie, politologie, filosofie dějin, filosofie vědy, metodologie věd, logika …

Úkol filosofie vymezil nejvýstižněji Immanuel Kant v Kritice čistého rozumu, kde položil 4 klíčové otázky:
1) Co mohu vědět? – gnoseologie (Kant ji označoval jako metafyziku): problém možnosti vědění vůbec, existují principální hranice lidské schopnosti poznání?
2) Co mám činit? – etika: otázka smyslu a závaznosti zákonů a jejich zdůvodnění, co je dobré a co je zlé?, existuje svoboda člověka?
3) V co mohu doufat? – teologie/filosofie náboženství: otázka smyslu našeho života, je náboženství s to zodpovědět tyto otázky?
4) Co je člověk? – antropologie, pod kterou vlastně spadají všechny zákl. filosofické disciplíny: otázka podstaty člověka má zvláštní aktuálnost, tradice se dostala do deprese, moderní svět působí jako prvek ohrožující identitu člověka, filosofie má poskytnout orientaci a nové jistoty

3. FILOSOFIE DĚJIN A DĚJINY FILOSOFIE

Dějinnost
- čas neexistuje bez člověka, protože čas existuje jenom tím, že lidský duch zpřítomňuje minulé ve vzpomínce a budoucí v očekávání, člověk je motivován z minulosti a vždy se rozvrhuje do budoucnosti!"

Částečně zpracováno formou odrážek. Klíčové informace jsou v textu zvýrazněny tučně. Součástí práce jsou schémata o rozsahu cca 1 strany.
Otázky jsou zpracované v rozsahu 0,5 až 3 stran.