1.

Úvod

2.	Obecně k novému daňovému řádu

3.	Úprava problematiky v zákoně o správě daní a poplatků

4.	Novelizace zákona o správě daní a poplatků zákonem č. 304/2009 Sb.

5.	Úprava problematiky v novém daňovém řádu

6.

Závěr

7.	Použitá literatura

„I. Obecně k novému daňovému řádu
Nový daňový řád, jako součást reformy daňového systému, byl publikován dne 3. 9. 2009 ve Sbírce zákonů v částce 87 pod číslem 280/2009 Sb. Účinným se pak stane uplynutím legisvakační lhůty od 1. 1. 2011.
„Nový daňový řád přináší mnoho podstatných změn, které přispívají k rychlejšímu a v rámci možností spravedlivějšímu výběru daní.“ Mezi tyto podstatné změny řadíme především:
- Přehlednější a srozumitelnější členění, kdy je předpis rozdělen do 266 paragrafů (přibližně dvojnásobek sumy paragrafů zákona o správě daní a poplatků). „Dále se zákonodárce snažil přesně definovat jednotlivá ustanovení tak, aby v jednom odstavci byly soustředěny věty, které spolu souvisejí a zároveň se také snažil o co nejmenší „legislativní plevelení“, tzn., aby se co nejméně odkazovalo na předchozí ustanovení, která komplikují už tak velmi legislativně náročnou normu.“
- Použití zcela nové terminologie - kupříkladu místo termínu "daňového přiznání" se v daňovém řádu užívá pojmu "řádné daňové tvrzení", "pracovníci správce" daně jsou označeni termínem "úřední osoby", atp.
- Změna prekluzivní lhůty pro stanovení daně – „Podle § 148 Daňového řádu bude sice lhůta pro stanovení daně opět tři roky, bude se však počítat od jiného okamžiku než dnes dle zákona o správě daní a poplatků. Prekluzivní lhůta začne běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení, nebo v němž se daň stala splatnou, aniž zde byla současně povinnost podat řádné daňové tvrzení.“
- Změna institutu vstupu do obydlí, dochází zde ke zvýšení ochrany práv osob kontrolovaných.
- Zapracování tzv. editační povinnosti správce daně, kdy „…správce daně by měl mít povinnost na požádání daňového subjektu vydat závazné stanovisko všeobecně k jakémukoli daňovému problému.“
- Přiznání odkladného účinku odvolání v případě, kdy je správcem daně vyměřená daň vyšší než uvedl daňový subjekt v daňovém přiznání. Touto změnou se budu zabývat podrobněji v dalších bodech.

I. Úprava problematiky v zákoně o správě daní a poplatků
S problematikou odkladného účinku odvolání v případě, kdy je správcem daně vyměřená daň vyšší než uvedl daňový subjekt v daňovém přiznání, se zabývá ust. § 46 odst. 7: „Zjistí-li správce daně po vyměření daně, že tato stanovená daňová povinnost je nesprávně nižší oproti zákonné daňové povinnosti, dodatečně daň vyměří ve výši rozdílu mezi daní původně vyměřenou a daní stanovenou, a to dodatečným platebním výměrem a takto dodatečně stanovenou daň současně předepíše. Právní moc rozhodnutí o původním vyměření daně není jejímu dodatečnému stanovení na překážku. Dodatečně vyměřená daň je splatná do třiceti dnů ode dne doručení platebního výměru. Tato náhradní lhůta splatnosti, jakož i náhradní lhůta splatnosti podle odstavce 4, nemá vliv na uplatnění úroku z prodlení podle § 63. Tento postup se uplatní přiměřeně i při vyměření daně nižší, než byla poslední známá daňová povinnost.“
Ustanovení § 48 odst. 12 zákona o správě daní a poplatků říká, že odvolání nemá odkladný účinek za předpokladu, že tak nestanoví tento nebo jiný zvláštní zákon. Odkladný účinek nemá dle zákona o správě daní a poplatků ani odvolání proti takto vyměřené dani správcem daně. „Podle současného stavu platí, že doměřená daň je splatná, i přesto, že daňový subjekt podá v řádném termínu odvolání proti daňovému výměru.“ Dodatečně vyměřená daň je tedy splatná okamžitě po jejím vyměření.“

Seminární práce do předmětu finanční právo Právnické fakulty Masarykovy univerzity, Katedra pracovního práva a sociálního zabezpečení.
Práce kompilačního charakteru.