"Základní pojmy
Pedagogická interakce – proces vzájemného působení a ovlivňování dvou nebo více subjektů ve výchovně-vzdělávacím procesu. Interakce a komunikace jsou pojmy příbuzné, nikoliv však totožné. Komunikace je nástrojem realizace interakce, umožňuje interakci.

Interakční styl učitele – relativně trvalá charakteristika učitele, můžeme říci, že ho reprezentuje, relativně pevné vlastnosti. Umožňuje studentům předvídat reakci učitele.

Komunikace - 3 hlavní vymezení: jako dorozumívání, sdělování, výměna informací mezi lidmi. Komunikovat je možné verbálně a neverbálně. Komunikace málokdy využívá jednoho prostředku. Během jednoho sdělení je použito několik způsobů vyjádření.

Pedagog je jeden ze základních činitelů výchovně-vzdělávacího procesu, který nese společenskou odpovědnost za jeho účinnost a úspěšnost.
Učitelem označujeme osobu, která napomáhá procesu vzdělávání.

Pedagog plánuje, organizuje, realizuje a vyhodnocuje výchovně-vzdělávací proces. Jeho profesní profil se skládá z odborných kompetencí (komunikačních, motivačních, prezentačních, diagnostických a organizačních) a osobnostních předpokladů (např. morálního profilu, pedagogického taktu, lásky k vychovávaným apod.).

Středoškolský student(ka) je člověk, který se systematicky vzdělává na nějaké střední škole, obvykle tak činí za účelem přípravy na své budoucí povolání. Věnuje se lidské činnosti zvané studium. Člověk v dospívajícím věku, odpovídá spíše běžnému pojmu žák.

Styly pedagogického vedení
Neboli jednotlivé interakční styly učitele

A. Autoritativní typ řízení výuky
Jednosměrný vztah, žák je objektem učitelova působení.
Žák je pasivní příjemce informací, není aktivní.
Preference monologických projevů, malá pestrost, stereotyp.
Učitel má „vše ve svých rukou“, ztotožnění s naprostou odpovědností za výchovu a vzdělávání žáků.
Učitel přesně plánuje, určuje zaměstnání žáků.
Výchova – požadavky, příkazy, instrukce, hrozby, přesné plnění úkolů.
Žák – učí se, protože musí, ne, že chce poznat.
Vyšší třídy – snížený zájem, iniciativa, pokyny plněny formálně bez vnitřního přesvědčení.
Vztah učitel – žák – nedůvěra, konfliktní situace.

B. Liberální typ řízení výuky – protipól
Výchovně vzdělávací proces neorganizovaný, řízení často v rukou žáků.
Slabé vědomosti, proto je učitel později odsuzován.
Učitel nemá autoritu, tu mají silné osobnosti ve třídě.
Konflikty se neřeší.
Malé požadavky na žáky. "

Důležité pojmy jsou tučně značeny.