1.	Způsobilost k právům a povinnostem

2.	Způsobilost k právním úkonům

3.	Deliktní subjektivita

4.	Procesní způsobilost

5.	Zastoupení

"3 ZPŮSOBILOST K PRÁVNÍM ÚKONŮM
Je způsobilostí vlastním jednáním nabývat práv a zavazovat se k povinnostem, oprávnění zakládat, měnit a rušit právní vztahy. Je rovněž obecně upravena v občanském zákoníku. Tato způsobilost je aktivní složkou právní subjektivity. Nabývá se jí postupně tím, jak člověk rozumově i volně vyspívá, obecně však dosažením zletilosti, to znamená v 18 letech. Před dosažením tohoto věku je to možné pouze uzavřením manželství (a to jen v případě, že předpis doslova nevyžaduje věk osmnácti let). Nezletilí mají způsobilost jen k takovým právním úkonům, které jsou svou povahou přiměřené vyspělosti odpovídající jejich věku. V pracovním právu je hranicí 15 let resp. ukončení povinné školní docházky. Avšak dohodu o hmotné odpovědnosti může člověk uzavřít až po dosažení 18 let. V jednotlivých právních vztazích může být tato způsobilost modifikována.
Člověk může být ze závažných důvodů zbaven soudním rozhodnutím způsobilosti k právním úkonům částečně nebo úplně (např. pro duševní poruchu, dočasnou nebo trvalou). V tomto případě za něj jedná zákonný zástupce nebo soudem stanovený opatrovník.

4. DELIKTNÍ SUBJEKTIVITA
Je způsobilostí k protiprávnímu jednání, způsobilostí nést odpovědnost za vlastní protiprávní jednání. Deliktní subjektivitu mají jen fyzické osoby. Zákonem je stanoven věk 15 let a to pro trestní i přestupkovou odpovědnost. Může ji mít ta osoba, která má schopnost rozeznat následky svého jednání (schopnost intelektuální) a současně schopnost své jednání ovládat (schopnost volní). V § 422 občanského zákoníku je napsáno, že: „Nezletilý nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, odpovídá za škodu jím způsobenou, je-li schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky; společně a nerozdílně s ním odpovídá, kdo je povinen vykonávat nad ním dohled. Není-li ten, kdo způsobí škodu, pro nezletilost nebo pro duševní poruchu schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky, odpovídá za škodu ten, kdo je povinen vykonávat nad ním dohled.“ Tato osoba se může své odpovědnosti zprostit, když dokáže, že dohled nezanedbala. V případě, že dohled vykonává organizace, její pracovníci za škodu neodpovídají.

5. PROCESNÍ ZPŮSOBILOST
Je ve větší části shodná s podmínkami ke způsobilosti k právním úkonům hmotněprávním. Spočívá v možnosti činit samostatně procesní právní úkony a samostatně jednat v řízení před soudy, správními orgány a jinými orgány veřejné moci. V procesních předpisech mohou být podmínky stanoveny odchylně."