1.

Úvod

2.	Od založení hradeckého jezuitského gymnázia do konce I. sv. války

3.	Okolnosti vzniku jezuitského gymnázia

4.	Historický vývoj jezuitského gymnázia

5.	Historie Státního rakouského gymnázia

6.	Vývoj za I. světové války

7.	Vývoj gymnázia v letech 1918/19 – 1938/39

8.	Zlomový školní rok 1918/19

9.	Charakteristika školy

10.	Vedení školy a profesorský sbor

11.	Vyučované předměty

12.	Finanční stránka studia

13.	Studium na škole

14.

Studenti

15.	Škola a rodina - schůzky rodičů s profesory

16.	Školní aktivity

17.	Školní oslavy státních svátků, výročí

18.	Zlomový rok 1938/39

19.

Závěr

20.	Vzpomínky první studentky gymnázia

21.	Nejvýznamnější absolventi jezuitského gymnázia

“Vývoj gymnázia v letech 1918/19 – 1938/39
Zlomový školní rok 1918/19
Historik Simon charakterizoval školní rok 1918/19 takto: „…znamená konec světové války, začátek svobody, státní samostatnost, nového ducha a nové směrnice ve školství v duchu demokracie, svobody svědomí a vyučování, rovnosti pohlaví, důrazu na správnou výchovu, spolupráci školy s rodinou v dalších letech školních roků, v nichž se vrací školské poměry do normálních kolejí, avšak ducha zcela nového, republikánského.“

Při pročítání kroniky a výročních zpráv mu musím dát za pravdu ve všech jeho tvrzeních, zejména těch, která se týkají přímo chodu školy: kromě nových zákonů, zrušení řady nepříjemných povinností, rozšíření nabídky studijních programů na nově zřizovaných školách se zlepšilo postavení studentek, škola začala organizovat schůzky s rodiči. Vedení ústavu hned zpočátku školního roku upustilo od cvičení junobrany a počátkem října od zpěvu rakouské hymny po nedělních bohoslužbách. Dne 28. října 1918 večer o 8 hodině večerní došly první zprávy z Prahy, že se Národní výbor ujal vlády. Druhý den se v 8 h ráno se konalo shromáždění žáků a učitelů v Boromeu, kam byl přinesen starý studentský prapor z jezuitské koleje. Po zpěvu české národní hymny ředitel gymnázia vysvětlil žákům význam 28. října a smysl naší historie a politiky na základě retrospektivy po českých dějinách. Pak prof. dr. Zavřel přečetl proklamaci Národního výboru a 5 článků prvního zákona ze dne 28. října 1918 o zřízení samostatného státu. Studenti pak zazpívali všeslovanskou hymnu, provolávali slávu Masarykovi. V 11.30 se studenti sešli znovu a pod svým praporem za vedení celého sboru se zúčastnili slavnostního průvodu a veřejné manifestace na Velkém náměstí. Dne 17. prosince se konala školní akademie na počest příjezdu prezidenta Masaryka. Politický převrat prakticky zrovnoprávnil studentky na dosavadních chlapeckých středních školách tím, že byly považovány za veřejné studentky a ne privatistky. Ve školní kronice je asi 3 stránkový komentář toho, jak se po převratu celkově uvolnila atmosféra na školách, což vedlo ke studentským protestům proti neoblíbeným učitelům, někteří učitelé vynechávali svoje hodiny nebo se na ně nepřipravovali, protože se věnovali politickým záležitostem. Celou situaci nakonec řešilo ministerstvo školství výnosem, kterým nařizovalo dbát na kázeň a kvalitu výuky."

Obsahuje fotografickou a textovou přílohu.