"Citový a sociální vývoj dítěte v předškolním věku. Dětská hra, druhy her a jejich využití pro duševní rozvoj. Význam pohádky v předškolním věku.
Teorie, vývoj, dělení hry, význam hry.
Hra
= forma činnosti, která se liší od práce i od učení. Člověk se hrou zabývá po celý život, avšak v předškolním věku má specifické postavení – je vůdčím typem činnosti.
- má řadu aspektů: poznávací, procvičovací, emocionální, pohybový, motivační, tvořivostní, fantazijní, sociální, rekreační, diagnostický, terapeutický
- většina her má podobu sociální interakce s explicitně formulovanými pravidly (danými dohodou aktéru nebo společenskými konvencemi)
Didaktická hra
= analogie spontánních činnosti dětí, která sleduje (pro žáky ne vždy zjevným způsobem) didaktické cíle
- má svá pravidla, vyžaduje průběžné řízení, závěrečné vyhodnocení
- její předností je stimulační náboj, neboť probouzí zájem, zvyšuje angažovanost žáků na prováděných činnostech, podněcuje jejich tvořivost, spontaneitu, spolupráci i soutěživost, nutí je používat různých poznatků a dovedností, zapojovat životní zkušenosti.
Charakteristiky hry:
- prvky hry najdeme v každé činnosti
- probíhá v určitém čase, místě a s určitými osobami
- obsahuje napětí i uvolnění
- je prostředkem edukace
Historie hry:
» Egypt: míče z papyrosu, figurky koní a vojáků, vozíky
» Řecko, Řím: vojáčci, zbraně, olympijské hry, scénické hry – divadlo, hračky byly spojovány i s náboženstvím
» 17. století: hry a hračky pro šlechtu, hračky jako pomůcky k učení
» 18.století: 1. hračky i pro postižené
» dnes: hry a hračky mají univerzální charakter (pro všechny)

Vývoj hry
» dle Piageta (hra má 3 stádia):
1) Hra jako předmětná činnost – dítě se pomocí hry seznamuje se svým okolním prostředím.
2) Uvědomělá souvislá činnost – dítě postupuje na základě lokomoce, hraje se vším co má na dosah (kam dohlédne, kam došáhne, doleze). Podmínkou je rozvoj myšlení a řeči.
3) Hra jako uvědomělá souvislá činnost (skutečná hra) – hra nápodobou (to co vidí a slyší). Hra na základě určitých pravidel.

Dělení hry
» samoúčelná / tvořivá
» situační / tradiční
» dle Václava Příhody
A) podle obecného vývojového znaku
- nepodmíněně-reflexivní (bez podnětu)
o experimentační
o lokomoční
o lovecké – bojové, agresivní, obranné
o sexuální – dvoření, laskání
o sběratelské
- senzoricko-motorické
o dotykovo-uchopovací
o motorické
o sluchové
o zrakové
- intelektuální
o funkční – skládání, přesypávaní
o námětové
o fantastické
o konstruktivní
o hlavolamové a skládací
o kombinační
- společenské (kolektivní)
o soutěživé
o pospolité
o rodinné
o stolní
B) podle ontogenetických stádií
- hry kojenců, hry batolat, předškoláků, děti mladšího školního věku, pubescentů, adolescentů
C) podle prostředí
D) podle počtu
- individuální, párové, skupinové, olympiáda
» dle Bartuškové
- hry tvořivé (námětové či předmětové)
- hry s pravidly (pohybové, intelektuální, didaktické)
» dle psychologického hlediska
- funkcionální (rozvíjí funkce organismu)
- receptivní (rozvíjí smysly)
- úlohové (u her jako terapeutického prostředku)
- konstruktivní (sestavování něčeho)
» dle sociálního hlediska
- individuální hra
- párová hra
- skupinová hra (od 4 let, objevuje se vůdce skupiny, soupeření)

Význam hry
- hra je hlavní činnosti dítěte, ověřeným pomocníkem edukace, formuje dítě, napomáhá projevům dítěte
- hra slouží k obohacování znalostí, k rozvoji smyslů a myšlení
- hra má sociální charakter (tvoří společenské vztahy)
- hra je prostředkem edukace"

Součástí práce jsou drobné nákresy o rozsahu cca 1/3 strany.