"Další kapitoly pojednávají o revolucích, reformách a politických stranách.
Sociální a ekonomická modernizace podle Huntingtona rozšiřuje politické vědomí a participaci obyvatel, ale na druhou stranu také vytváří vakuum moci, síly a autority. Zde Huntington věnuje svou pozornost analyzování nestabilních struktur, které vyvstávají v takovém vakuu: charismatičtí vůdci, armádní intervence, reformující panovníci, jednostranické systémy, a jiní. Důkazy, které Huntington předkládá, jsou vskutku přesvědčivé. Ukazují, že politická stabilita systému pravděpodobně nevyvstává z tohoto vakua, ale lze ji získat jen vytvářením politických institucí a politických organizací, které kombinují stabilní autoritu s rozšířením politické participace obyvatel.

Huntington dále čtenářům předkládá výsledky svého zkoumání protichůdných procesů společenské modernizace a nedostatečného ukotvení důležitých státních institucí.
Občané mnoha modernizujících se společností mají často specifické politické požadavky, které nejsou usměrněny dostatečně vyspělými politickými institucemi a v důsledku toho dochází v mnoha zemích k občanským válkám, vojenským pučům a dalším formám politického násilí.Pozornému čtenáři se v této knize nabízí mnoho nových pohledů, hypotéz a typologií, jako například teoretický rámec pro studium vývoje a řádu v politickém systému.

Dalším problémem, kterým se kniha zabývá, je existující silný odpor k jakékoliv změně ze stran politických institucí, jejich byrokratická zkostnatělost a na druhé straně požadavek na zásadní změny, který přichází ze strany sociálních hnutí a skupin. Huntington argumentuje faktem, že politické strany jsou klíčové politické instituce a tudíž klíčem k řešení tohoto problému jsou jednání mezi nimi.

Huntington se mimo jiné pečlivě věnuje rozboru dvou možných situací: za prvé to jsou případy, kdy sociální mobilizace převyšuje institucionální rámec a za druhé to jsou případy, kdy institucionální rámec poskytuje možnost neomezené mobilizace a expanze občanské participace. Prvnímu okruhu případů se Huntington věnuje v kapitole nazvané Esej o revoluci- extrémní případ exploze politické participace a také v kapitole Esej o zkoušce chování politických systémů, které disponují slabými politickými institucemi a organizacemi. "