Anotace………………………………………………………………………………………………3

1.	Úvod……………………………………………………………………………………………….4

2.	Poloha Indie……………………………………………………………………………………….4

3.	Geologie Indie……………………………………………………………………………………..5

4.	Obyvatelstvo……………………………………………………………………………………....5

4.1.	Rasy obyvatel v Indii…………………………………………………………………………5

4.2.	Jazyky………………………………………………………………………………………...6

4.3.	Náboženství…………………………………………………………………………………...6

4.3.1.

Buddhismus……………………………………………………………………………7

4.3.2.

Hinduismus……………………………………………………………………………..7

4.3.3.

Islám……………………………………………………………………………………8

4.4.	Zásady a chování na veřejnosti……………………………………………………………….8

5.	Meditace…………………………………………………………………………………………...9

6.	Cestovní ruch a zajímavá místa v Indii………………………………………………………...10

6.1.	Doprava……………………………………………………………………………………...10

6.2.	Ubytování v Indii………………………………………………………………………..…...11

6.3.	Zdravotní péče…………………………………………………………………………….…12

6.4.	Očkování…………………………………………………………………………………......12

6.5.	Víza…………………………………………………………………………………………..12

6.6.	Zajímavá místa……………………………………………………………………………....12

6.6.1

Nové Dillí……………………………………………………………………………...12

6.6.2.

Rajasthan (Rádžasthán)………………………………….……………………………13

6.6.3.

Jaipur…………………………………………………………………………………..13

6.6.4.

Pushkar……………………………………………………………………………......13

6.6.5.

Jaisalmer……………………………………………………………………………....14

6.6.6.

Národní park Ranthambor…………………………………………………………….14

6.6.7.

Ahmedabad……………………………………………………………………………14

6.6.8.

Junagadh……………………………………………………………………………....14

6.6.9.

Gir National Park (Girský národní park)…………………………………………..….15

7.	Závěr………………………………………………………………………………………….....15

8.	Přílohy………………………………………………………………………………...………...16

9.	Zdroje……………………………………………………………………………………………21

"V Indii žije jen asi 7 milionů buddhistů, což je méně než křesťanů nebo sikhistů. Buddha (obrázek
č. 6) byl skutečnou historickou postavou a žil přibližně v letech 563–483 př. n. l. Ve svých 29 letech
opustil královský palác a začal hledat osvícení a osvobození od světa plného bídy a utrpení.
Osvíceným se stal ve svých 35 letech.
Je velmi obtížné zjistit, kolik se v dnešní době hlásí k buddhismu lidí, ale obvyklý odhad je 150
až 300 milionů. Buddhismus může být vyznáván jako náboženství, jako mravní norma a nebo jako
způsob života.
4.3.2. Hinduismus
Vznikl v Indii přibližně v 5. stol. Př. n. l. Jedná se tedy o nejstarší, dosud existující náboženství.
Hinduismus nemá ani zakladatele, ani kánon stálého posvátného Písma. Písmo obsahuje „shruti“
(soubor zjevených textů) a „smriti“ (texty tradice).
7
Obřady, modlitby jsou základem hinduistického vyznáni. Každý měsíc je zasvěcen nějakému
božstvu.
4.3.3. Islám
Islám do Indie pronikl spolu s nájezdníky v 16. století. Byl založen v 7. stol. př. n. l. prorokem
Mohamedem (obrázek č. 7). Arabsky slovo islám znamená „vzdát se“, a tak se muslimové učí
vzdávat se vůli Alláha. Alláhovu vůli objasňuje korán (obrázek č. 8).
Islám je monoteistické náboženství a jeho jediným představitelem je Alláh. Nemluví však k lidem
přímo, ale prostřednictvím svých proroků. Mohamed byl zatím prorok poslední.
4.4. Zásady a chování na veřejnosti
Chodidla jsou "nečistá". Dotknout se někoho nohou nebo dokonce sandálem je urážka, za kterou je
třeba se neprodleně omluvit. Levá ruka je "nečistá", proto ji na veřejnosti nepoužívají, nesmí se
dotknout jídla.
Pozdrav se odehrává v rovině gestikulace a mimiky. Běžným typem pozdravu jsou sepnuté ruce
nebo pokývnutí hlavou, které doprovází srdečný úsměv. Fyzický kontakt chybí. Důvody jsou
hygienické. Oslovení se použije jen málokdy. V obchodě se za peníze neděkuje, ale za dárek je třeba
vyjádřit pomyslné "díky". Totéž platí i o slůvku "prosím". Prosí se spíše opisem, například pomocí
podmiňovacího způsobu (Podal byste mi sůl?) nebo pomocí slůvka trochu (Spojte mě trochu
s Kalkatou...).
Neverbální komunikaci musíme umět správně číst. Potřesení hlavou do stran má odlišný význam.
Jedno potřesení znamená souhlas, několikanásobné rychlejší potřesení je výrazem nesouhlasu.
Na veřejnosti se Indové nikdy nelíbají, první polibek se na filmovém plátně objevil v 70. letech
a vzbudil vlnu pohoršení.
Vdaná žena nosí místo prstýnku na čele namalovanou tečku rumělkové barvy a červeně vysypanou
pěšinku na vlasech. Stále zde ještě platí, že holé čelo budí pohoršení. Stejně jako holé čelo působí
pohoršení i holé ženské paže. Také mnozí vyznavači víry nosí na čele svá znamení, každý bůh má
jiné znamení.
Stále obvyklým je i v dnešní Indii sjednaný sňatek. Rodiče budoucích snoubenců spolu uzavřou
dohodu, pak se teprve zeptají svých dětí, zda souhlasí. Ty mohou odmítnout, ale zvláště u dívek
se to příliš nedoporučuje, neboť pak získá dívka špatnou pověst vybíravé nevěsty. Jednou
z největších hodnot mladé dívky je dosažené vzdělání, přestože se v něm po svatbě jen málokterá
8
realizuje. Trendem moderní Indie je plánované rodičovství, na ženu ve statistikách dopadá 3,2 dítěte.
Běžným oblečením indických žen je sárí (obrázek č. 9). Jedná se o pruh látky z bavlny, hedvábí,
nylonu a dalších materiálů, který je asi 5 m dlouhý a něco přes metr široký."

Práce obsahuje přílohy s obrázky o rozsahu cca 5 stran.