0.

Úvod

1.	Cíle práce

2.	Metodologická část práce

3.	Základní principy Islámu

3.1.

Historie

3.2.

Muhammad

3.3.	Absolutní jedinost Alláha

3.4.	Pět nebo šest sloupů víry?

3.5.

Korán

3.6.	Rozkol mezi sunnity a šíity

3.7.	Islámský právní systém a současnost

3.8.	Problematika výkladu Koránu

3.9.	Islám - hrozba pro západní civilizaci?

3.10.

Džihád

3.11.

Islámský fundamentalismus

3.12.

Islám a Evropa

4.	Přechod od teorie k praxi

5.	Didaktická část

5.1.	Interdisciplinární charakter geografie

5.2.	Integrační úloha geografie

5.3.	Multikulturní výchova (MKV)

5.3.1.

Vymezení pojmu a cíle

5.3.2.

Přínos průřezového tématu

5.4.	Výukové metody a jejich využití ve výuce geografie

5.4.1.

Klasifikace jednotlivých metod

5.4.1.A Aktivizující výukové metody
5.4.1.B Komplexní výukové metody
5.4.1.C Klasické výukové metody

5.5.	Plánování a příprava učitele na vyučování

5.6.	Návrhy praktických aktivit v hodinách geografie

5.6.1.

Co vím/nevím o islámu?

5.6.2.

Ženy v muslimském světě

5.6.3.

Islám a muslimové tak, jak je prezentují média

6.

Závěr

"5.6 Návrhy praktických aktivit v hodinách geografie
V dalších řádcích se pokusím nastínit, jak by bylo možné připravit vyučovací hodinu směřující k interkulturnímu vzdělávání., s tím, že v příloze této práce uvádím tabulku č.3, která zachycuje postup při přípravě na vyučovací hodinu. Díky těmto a jiným aktivitám, používaných v hodinách geografie by jistě mohlo dojít ke zkvalitnění výuky jednotlivých témat. Z již výše prezentovaných výukových metod bylo použito především těch komplexních a aktivizujících.

5.6.1 Co vím/nevím o islámu?
Proč právě toto téma?
Hlavní podstatou této hodiny je, aby si studenti uvědomili jaké znalosti o islámu ve skutečnosti mají. Pokud znají základy tohoto náboženství, bude snahou probudit v nich následně zájem o prohloubení dosavadních znalostí, díky čemuž budou schopní uvědomovat si a případně opravit své často stereotypní a zkreslené vidění.

Cíle:
• Studenti dokážou charakterizovat islám jakožto náboženství (tzn. jeho hlavní rysy, spojitosti, popřípadě odlišnosti a to především s judaismem a křesťanstvím)
• Studenti budou umět oddělit fakta od fikce (budou tedy schopni bez předsudků vnímat novinové články či informace z médií)
• Studenti pochopí příčiny mezinárodního terorismu a přestanou ho vnímat jako automatickou součást islámské věrouky.
• V nepolední řadě si studenti dokážou vytvořit alespoň částečnou představu o životě muslimů v ČR
Aby bylo možné těchto cílů dosáhnout, je pro studenty podstatné uvědomit si, co o islámu již ví.
1. Zvolená metoda: dotazníkové šetření
Postup:
• Vhodnou metodou výuky pro tuto vyučovací hodinu by mohl být dotazník nazvaný „Co vím/nevím o islámu“. Díky dotazníkového šetření se totiž může učitel poměrně rychle dozvědět jaké je povědomí studentů o této problematice. Pokud navíc do dotazníku zařadí i otevřené otázky je možno nahlédnout přímo na smýšlení jednotlivých studentů.
• Dalším krokem možného postupu je neanonymní hodnocení dotazníku. V tomto případě studenti jeden po druhém čtou své odpovědi a učitel je zapisuje na tabuli. Jakmile budou na tabuli shrnuty výsledky dotazníku, je možno pozastavit se nad klíčovou otázkou: „Jaká představa v ČR / ve třídě převláda o islámu/muslimech?“
• Ne vždy jsou ovšem studenti ochotni zodpovídat jednotlivé otázky zcela bez zábran a je proto výhodnější zvolit anonymní dotazník. Jednotlivé odpovědi pak učitel vyhodnotí doma a v následující hodině se k nim vrátí. To je pak možné navázat i formou diskuse.
• Ať už pedagog zvolí postup jakýkoli, je třeba vždy uvést správné odpovědi na konkrétně položené otázky. Především tedy na ty uzavřené. Naopak je nesmysl opravovat, případně kritizovat odpovědi na otevřené otázky. Mnohem vhodnějším přístupem je věnovat pozornost snaze o osvětlení problematiky, ptát se studentů proč odpovídali právě takovým způsobem a ne jinak, věnovat pozornost detailům a souvislostem, díky čemuž je pak mnohem pravděpodobnější změna pohledu na islám ze strany jednotlivých studentů."

Čistý text dosahuje cca 51 stran. Práce obsahuje tabulky, grafiku a fotografie.
Tato práce obsahuje pravopisné chyby.
Ostravská univerzita v Ostravě, Přírodovědecká fakulta, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje.