"4. Bezpečnostní bariéra

4.1. Stavba bariéry a její důsledky
V roce 2002 rozhodla izraelská vláda o výstavbě bezpečnostní bariéry, která bude oddělovat arabské osady od osad židovských na pravém břehu Jordánu. Jako důvod uvedli strach z teroristických útoků ze strany palestinského Fatahu8.
Není to zeď, přestože ji Palestinci tak nazývají z důvodů více než jasných. Zeď evokuje pevnost, ve které se cítí být uvězněni. Betonová zeď tvoří pouze 10 % bariéry, která odděluje Západní břeh Jordánu od Izraele.
Plánovaná délka bariéry je 700 kilometrů, postavená je už více než polovina. Na některých místech je vysoká až osm metrů. Skládá se z betonových úseků, zákopů, ostnatých drátů a většinou z elektrického plotu.
Staví se především na Západním břehu Jordánu, jen minimálně kopíruje tzv. Zelenou linii, tedy historickou hranici mezi Izraelem a Jordánskem před anexí Západního břehu v roce 1967. Zábrana prochází i Jeruzalémem, jehož východní část patří také k palestinským oblastem.
Pro Izraelce je to především ochrana před útoky, od začátku stavby se totiž opravdu jejich počet snížil o polovinu. Ale Palestinci vnímají stavbu jako snahu o zabírání palestinské půdy pro rozšíření židovských osad. Bariéra totiž nestojí ani milimetrem na izraelském území, ale pouze v oblasti Palestinské autonomie.

Závažnější než jakékoliv rozmíšky o území, je fakt, že některé palestinské osady jsou úplně odříznuty od okolního světa, nemají přístup k pitné vodě, což se stává problémem číslo jedna. Palestinci nemají možnost hospodařit na úrodné půdě, navštívit příbuzné, nemohou docházet do zaměstnání, která mají v židovských oblastech. Teď mohou Palestinci za prací jen se zvláštní legitimací. Pokud nenajdou místo v arabských osadách, což je málo pravděpodobné, ocitnou se bez zaměstnání. Ne každý Palestinec, který přijde o práci, se s tím dokáže vyrovnat. A někteří hledají útěchu návštěvou mešity, kde se seznámí s radikalismem. Přiznávám se, že toto tvrzení může být trochu nadsazené a nechci tvrdit, že ztráta zaměstnání stojí za všemi teroristickými útoky, ale k podobným poznatkům došli i někteří Palestinci, kteří to mohli ve svém okolí pozorovat.

Dodržování lidských práv monitoruje v místech, kde zeď stojí, levicová izraelská organizace B’Tselem. Byla by to jistě správná volby, protože B’Tselem se nazývá mírovou organizací. To by ovšem tento ochránce lidských práv nesměl veřejně prohlašovat, že nemá výhrady vůči zabíjení izraelských vojáků. V tomto případě nemohu považovat informace B’Tselem o dění v oblasti, kterou dělí zeď, za objektivní. Tato skutečnost se mi zdá poněkud znepokojující, když se jedná o bezpečí takto citlivé oblasti.

4.1.1. Východní Jeruzalém
Z celé rozdělené oblasti je na tom nejhůře východní Jeruzalém. Bariéra tady rozděluje město jako celek, i když již dříve rozdělený na východní a západní část. Ale i přesto, že je východní Jeruzalém jako součást Palestinské autonomie cizí území, lidé mohli bez problémů cestovat do Izraele. Díky zábranám to už není možné. Chod města zasáhl i fakt, že ˝za zdí˝ zůstalo 50 tisíc lidí. Ale bariéra nekopíruje hranici, která dělí Jeruzalém, ale vede pouze východním Jeruzalémem, pouze na území Palestinské autonomie.
Ráda bych se zmínila o jedné palestinské rodině, která žije ve východním Jeruzalémě a byla poznamenána výstavbou bariéry. Manželka se narodila ve východním Jeruzalémě a má tedy modrou legitimaci a může pracovat v Izraeli. Nemá ale nárok na izraelské občanství, protože východní Jeruzalém je okupované území. Manžel se narodil na Západním břehu Jordánu, má zelenou legitimaci a tudíž do Izraele nesmí. Svou situaci řeší prozatímně bydlením na okraji města, což je pro rodinu napůl nelegální. Ovšem tímto místem brzy povede další úsek zdi. A podobných příběhům bychom v souvislosti s bezpečnostní bariérou mohli najít mnohem víc.
4. 1. 2. Ochran nebo okupace?
Od počátku stavby sice klesly útoky na Izrael o 50%, ale není jisté, jestli zásluhou bariéry. Protože si opravdu nejsem jistá, zda dokáže zeď, na některých místech spíše plot, zabránit atentátníkovi vykonat svůj úkol. Nemluvě o tom, že na některých místech bariéra prostě chybí. Důvodem útlumu útoků může být i rozhodnutí Hamásu, který řídí bombové operace. Hamásu se už zřejmě zdají být teroristické akce bezúčelné, protože vyvolávají stále stejnou reakci Izraele, pochopitelně odvetnou."

Práce obsahuje obrázky. Čistý text je v rozsahu cca 7 stran.