1.	Úvod - Maturitní zkouška – bez drilu to nejde.

2.	Stať - Příprava a „tajné“ triky.

2.1.	Zdroje – zlaté sešity z předchozích ročníků, internetové servery.

2.2.	Nesrozumitelné informace = žádné informace – přetvořte si věty, ptejte se na neznámé.

2.3.	Psychologie učení – učit se nemusíme, chceme poznávat, učíme se, protože chceme.

2.4.	Průběžná příprava – donutit se k učení je obtížné, obtížnější je však stres z toho, že nic neumím, plán přípravy, odškrtávejte si, vytrvalost, píle.

2.5.	Žádné taháky a podvádění – když nebudeme vědět teď, co budeme dělat u maturity?

2.6.	Vidět, slyšet, zažít – vypracujte si vlastní materiály, dávejte si informace do souvislostí.

2.7.	Účetnictví – zdánlivě neuspořádané čísla skrývají jednoduchou logiku.

2.8.	Ekonomie – provázanost s praxí zaručena.

2.9.	Cizí jazyk (angličtina) – kdo umí jazyk, má svět otevřený.

2.10.

Český jazyk (literatura) – zapomeňte na data, historické souvislosti Vám řeknou vše.

2.11.

Matematika – znalost pár pravidel změní škaredá čísla na jednoduché vzorce.

3.	Závěr - Proč se stresovat, když se můžeme připravit?

"Úvod
Často až ve čtvrtém ročníku někteří studenti středních škol zjistí, co vše se skrývá pod pojmem maturita a začnou se jí právem bát. Teď mluvíme hlavně o těch „flákačích“, kteří chodí do školy s neustále znechucenou tváří jakoby „povinně“ a když zrovna není jedna z těch hodin, kde už samou nudou neví co dělat, tedy nastává hodina zkoušení či písemky, přemýšlejí, jak ty učitele opět obelstít a dostat přijatelnou známku i bez jakékoliv sebemenší námahy. V těchto situacích přichází na scénu oblíbené taháky rozmanitých tvarů a skrýší či přemlouvání učitele u zkoušení, že zrovna dnes není ten „Den D“. Jak tito „flákači“, jak je můžeme bez nadsázky nazvat, tak ti pilnější však nakonec zjistí, že u maturity žádné takové fígly nebudou moci použít. Maturita je totiž natolik standardizovaná zkouška, že jiným způsobem, než že student něco umí, se dá těžko projít. Dostali jsme se tedy k tomu, že určité znalosti musíme nabrat a vyskytuje se mnoho otázek – stihneme to, pokud jsme se dosud neučili? Budeme mít dostatek píle? Jaké zvolíme postupy, aby naše učení bylo co nejefektivnější? Pojďme se podívat na několik tipů a rad pro maturanty, při jejichž dodržení by složení maturitní zkoušky neměl být problém pro nikoho. Nejsou potřeba žádné zvláštní vlastnosti ani schopnosti, stačí chtít. Někomu to půjde hůře, někomu lépe, ale poprat se s tím musíme každý.

Zdroje
Pro to, abychom se vůbec mohli začít něco učit, a vytvářet si studijní návyky potřebujeme jednu důležitou věc, kterou je obsah samotného učiva. Může to znít poněkud směšně, ale vzpomeňme na to, kolikrát jsme během studia jen unaveně leželi na sešitu nebo si kreslili abstraktní obrázky místo toho, abychom pořizovali, pro nás dnes tolik cenné zápisky a fakta. Výhodou je, pokud máme dobře vedený sešit, pokud ho však nemáme, přidělali jsme si dost práce navíc hned na začátku. Naštěstí je mnoho možností, jak potřebné podklady ke studiu získat. Obvyklé je kopírování sešitů, kupování otázek od předešlých maturantů a podobně. Nic z toho není špatně, ale musíme dát veliký pozor na to, jak budeme s materiály následně nakládat, aby pouze neskončili zaprášené v šuplíku, ale abychom je přetransformovali v potřebné znalosti. K tomu se vrátíme později. Doporučuji pro účely metody, kterou si představíme níže v článku sehnat si co nejširší spektrum důvěryhodných dat. To znamená stáhnout si dobře hodnocené materiály z internetu, samozřejmě z důvěryhodných a ověřených zdrojů, dále použít kvalitní učebnice a další výukové materiály. Plus již zmiňované zdroje ze školy.

Nesrozumitelné informace = žádné informace
Při pořizování našich materiálů musíme dávat dobrý pozor na to, zvláště u odborných předmětů, abychom si pod každým pojmem uměli představit jeho reálný význam. Pokud si stáhneme esej, plnou odborných pojmů, kterým zřídkakdy rozumíme, je velká pravděpodobnost, že nás učení brzy přestane bavit nebo se text naučíme jako básničku, ale nebudeme vůbec vědět, o čem mluvíme."

Práce je ve formátu Adobe Acrobat *.pdf.