"- prostředí Malé Strany, zájem o městské prostředí
- mistrovská charakteristika postav, prostředí, událostí
- Neruda objevil krásu všedního dne
- zachycení dobové nálady, životní radosti, starosti, tragédie
- obsahuje 13 povídek - povídky jsou různé
- příběh 1 postavy - Doktor Kazisvět, Hastrman, Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku
- příběh několika postav - Týden v tichém domě
- účastníkem i sám Neruda - Svatováclavská mše, U tří lilií - Neruda vystupuje jako malíř
- příběhy tragické a tragikomické - Přivedla žebráka na mizinu
- nejsou zde jen povídky - i novely - Doktor Kazisvět, Hastrman
- forma dopisu - Psáno o letošních Dušičkách
- forma deníku - Figurky
- zobrazuje žebráky, měšťáky, nižší buržoazii
- jazyk jednoduchý , prostý
→ kritika maloměšťáků, pomluv, nadřazenosti, lhostejnosti

Přivedla žebráka na mizinu

Tato povídka vypráví o žebrákovi Vojtíškovi, který žebral na Malé Straně, kde ho všichni znali. Jednou seděl na schodu u kašny, když si k němu přisedla ,,milionová bába“. Ta se ho zeptá jestli by s ní nechtěl žít, ale Vojtíšek ji odmítne. Bába se rozzlobí a po Malé Straně ho pomluví, že je boháčem. Lidé tomu uvěřili a přestali Vojtíškovi dávat jídlo a peníze. Od té doby hladověl, neměl střechu nad hlavou a nakonec v mrazivém únorovém jitru umrzne.

O měkkém srdci paní Rusky

Paní Ruska je vdova, která většinu volného času tráví plakáním na pohřbech a pomlouváním zesnulého. Proto dostane zákaz na pohřby chodit. Paní Ruska se tedy alespoň přestěhuje k Oujezdské bráně, aby mohla všechny pohřby sledovat a zaplakat si.

Doktor Kazisvět

Příběh podivínského a samotářského lékaře Heriberta, který nikoho nechtěl léčit.
Jednou při pohřbu vzkřísí domnělého nebožtíka radu Schepelera. Zkazí tak ale radost všech dědiců i vdovy. Proto doktoru začali říkat Kazisvět. Ten dále odmítal léčit nemocné.

Hastrman

Přezdívku ,,Hastrman“ si vysloužil pan Rybář, protože nosil zelený fráček. Pan Rybář byl justiciár a často chodíval s cizinci na Hradčany. Velice si zakládal na své sbírce drahokamů,
o nichž odborník ale prohlásil, že jsou skoro bezcenné. Žil s rodinou, o které si myslel, že ho má ráda jen kvůli jeho sbírce. Proto je zoufalý, že ztratí přízeň svých blízkých. Nakonec však vyšlo najevo, že ho všichni milují pro jeho dobré srdce a chování.

Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku

Dne 16. února 1840 si pan Vorel otevřel svůj krupařský krám u Zeleného anděla. Jeho sousedé ho ale brali za cizího. Proto si pan Vorel koupil pěnovku, aby vypadal alespoň trochu jako sousedé. Jeho krám se leskl novostí, přesto k němu nikdo nepřišel. O deváté hodině k němu přijde slečna Poldinka. Pan Vorel z dlouhé chvíle právě bafal, a tak byl obchod plný kouře. Všude ho pomluví, že má v krámě všechno zakouřené a vyuzené. Proto k němu nikdo nechodil. Asi po 5 měsících začali pana Vorla navštěvovat Židé, proto se pan domácí rozhodl, že pana Vorla vystěhuje. Pan Vorel to neunesl a v obchodě se oběsil."