1.

Úvod

2.	Jezuité a misijní činnosti

3.	Monopol na obchod s čínským hedvábím

4.	Zahraniční obchod

5.	Rusové a navázání obchodních styků

6.	USA a expedice v čele s Matthew C. Perrym

7.	Smlouva „o míru a přátelství“ a další smlouvy

8.

Závěr

"Japonsko se nacházelo v oblasti čínského vlivu. Díky své ostrovní poloze a relativní odlehlosti si ale jako jediné zachovalo ojedinělost, nikdy nedošlo k čínské invazi do Japonska a čínské vlivy obecně sem pronikaly velmi pomalu. japonsko si také díky své zeměpisné poloze vypěstovalo relativní izolovanost. Ta pomohla zajištění dlouhodobé stability centralizovaného feudálního státu.
Jako první do Japonska připluli Portugalci pravděpodobně r. 1543 na ostrov Kjúšú poté, co 1498 objevili cestu kolem Afriky do Indie. R. 1549 už zde zahájil misijní činnost jezuita František Xaverský. Japonci původně o křesťanství nejevili velký zájem, považovali ho za odnož buddhismu. Přesto si uvědomovali úctu, kterou portugalští obchodníci prokazovali jezuitům a snažili se je proto přilákat na svá panství (jezuité  Portugalci = obchod = prachy) Několik japonských knížat dokonce křesťanství přijalo (první už 1562). Toto je spojeno se založením Nagasaki, přístavu, který byl centrem obchodu s Portugalci. Díky náboženské nesnášenlivosti křesťanských misionářů došlo bohužel už v 16. st. i k několika případům pronásledování křesťanů vládními úřady. I přesto se ale poměrně rychle křesťanství šířilo po celém ostrově Kjúšú. Oddanost, kterou japonští křesťané projevovali papeži (a ne císaři nebo Buddhovi) vedla k tomu, že političtí vůdci začali křesťanství považovat za podvratný živel. už 1606 byly vydány první protikřesťanské dekrety, 1612 byla zakázána veškerá misijní aktivita a nařízeno zřeknout se křesťanství. 1614 byly vypovězeny 2/3 ze 156 evropských misionářů ze země, 1617 došlo i k popravě 4 misionářů. Do 5 let bylo popraveno dalších 120. Běžnou praxí do r. 1629 bylo, že člověk podezřelý z vyznávání křesťanství musel pošlapat nějaký křesťanský symbol (destičku s vyobrazením Krista nebo PM). ti kteří odmítli, byli mučeni a popravováni. Pronásledování dosáhlo vrcholu 1637 – 38, od r. 1640 museli být všichni Japonci registrováni v buddhistických. chrámech.
Na počátku 17. st. byla snaha přilákat do Japonska evropské obchodníky. 1604 Japonsko zavedlo monopol na obchod s čínským hedvábím a povolilo španělským františkánům zřídit misii v Edu (hl. město) 1609 povolilo Holanďanům a 1613 i Angličanům zřídit obchodní faktorii v Hiradu (protože tyto národy byli protestanti a nezajímaly se o náb. otázky.)
Bohužel problémy s křesťanstvím vedly do stavu téměř úplné izolace. 1616 byl evropským lodím povolen vstup jen do dvou přístavů a 1623 přerušili Angličané z ekonomických důvodů obchodní styky s Japonskem, o rok později byli vyhoštěni Španělé (údajně kvůli podílu na misionářské činnosti). Nakonec byl 1635 Japoncům zakázán odjezd do ciziny a těm z ciziny byl zakázán návrat domů (aby náhodou nešířili křesťanství.). 1639 byli po velkém povstání 20 tis. křesťanských rolníků vyhoštěni i Portugalci. (Když se 1640 vrátili, bylo celé jejich poselstvo popraveno)"