1.	Hojení emocionálních poranění

1.1.	Prenatální emocionální poranění

1.2.	Emocionální poranění v dětství

1.3.	Emocionální poranění v adolescenci

1.4.	Emocionální poranění v dospělosti

1.4.1.

Častý (nesprávný) výklad rozpadu manželství

1.5.	Kdo je vinen ?

2.	Psychologie emocionální bolesti

2.1.

Hněv

2.2.	Smutek a hněv

2.3.	Lidé mohou uvíznout v kterékoliv fázi

2.4.	Masky hněvu

2.4.1.

Přímé projevy hněvu

2.4.2.

Jemnější projevy hněvu

3.	Psychologická traumata

3.1.	Pomůcky blokující hojení

4.	Hojení emocionálních ran

4.1.	Úloha katarze v procesu hojení

"I když emocionální svět nevidíme, není o nic méně reálný než svět fyzický. Řídí se vlastními zákony. To, že se emoce neřídí zákony logiky, neznamená, že jsou méně reálné. Tyto zákony nejsou logické, ale psychologické.
Jizvy po prožitých emocionálních ranách jsou pro okolí většinou neviditelné, ale jejich účinek cítíme. Bolest je často přinejmenším tak intenzivní, jako při fyzickém poranění.
Lidé často prožívají vinu z toho, že vliv emocionálních zranění přetrvává.
Jiní lidé nám často radí, že je třeba zapomenout na minulost a začít žít, že je třeba minulé rány překonat - z toho mohou opět pramenit pocity viny.

Emocionální rány z minulosti mají vliv na naše chování - člověk může být více emocionálně izolovaný, méně ochotný důvěřovat. Vyhýbá se určitým situacím asociovaným s minulou ránou, reaguje nepřiměřeně, je podrážděný.

Prenatální emocionální poranění
Je dokázáno, že první emocionální zkušenosti sahají do období před narozením.
Plod je schopen prožívat emocionální trauma a jeho vlivy přetrvávají i po narození (Lake,F.) - jedná se o předverbální zkušenosti. Vzpomínky jsou čistě emocionální, obtížně se vysvětlují, neboť jsou z předřečového stadia. Emocionální vzpomínky jsou často velmi rušivé, těžko ovladatelné.
Negativní emocionální důsledky může mít i samotný porod (silné pocity hrůzy a paniky). Podobné intenzivní prožitky se mohou objevovat v pozdějším životě, jako by vyvěraly odnikud.
Normálně jsou vzpomínky spojeny s myšlenkou. U emocionálních zážitků myšlenky chybí a proto bereme pocity s rezervou (nerozumíme jim).

Emocionální poranění v dětství
Zážitky jsou často zapomenuté, potlačené (např. sexuální zneužívání, rozvod, smrt rodičů, výsměch, urážky) - ovlivnění sebeobrazu, důsledky pro sebevědomí.
Fritz Kunkel: Děti prožívají zranění duše jako porušení důvěry, zejména k dospělému.
Významné jsou rány prožívané z interakce s druhými dětmi. Význam poškození spočívá v tom, jak se začneme dívat na sebe a na druhé. Zkušenosti s vrstevníky určují model fungování vztahů v dospělosti."