"Autor: prozaik, představitel psychologické prózy v meziválečném období, Jilemnice, bojoval v 1. světové válce, práce v Živnostenské bance, časopis Zvon, Sever a východ aj., velká část jeho díla zůstala v rukopisech -> postupně vydávána posmrtně
Dílo: několik souborů povídek z maloměsta např. Knihožrout (1929), Smrt biblionova (1931), romány Neviditelný (1937), Ta třetí (1939), groteska Synáček (1942) - volně navazuje na Petrolejové lampy ad.

Místo a doba děje: Jilemnice, přelom 19. a 20. století
Téma: život mladé ženy prolínající se s popisem života v maloměstě
Děj: úvod do děje popisem situace, Štěpčino dětství – statek, bratranci, dospívání a problémy spojené se Štěpčinou povahou a chováním, nezájem mužů, Pavlovo namlouvaní, zadlužený statek, Pavlův vypočítavý tah – svatba se Štěpkou, nepovedené začátky manželství, Pavlova nemoc, teror, práce na statku, Pavlovo vyvádění – ujetí s kočárem atd., hospitalizace, smrt – vysvobození Štěpky
Hlavní postavy:
Štěpka – dcera stavitele Kiliána, ústřední postava, energická, učenlivá, pracovitá, mladá, naivní, nehezká, výstřední, bezprostřední
Pavel – mladší bratranec, následně manžel, v dětství: hodný, milý, inteligentní, poté: chtivý, vypočítavý, namyšlený, protivný, dominantní, nesnesitelný, otravující, škodolibý, zlý, ničemný
Hlavní myšlenka: zachycení mezilidských vztahů v rodině v pozadí psychické choroby projevující se u jednoho z hlavních aktérů
Umělecké a kompoziční prostředky: propracovaná psychika románových postav (zvláště žen)"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ