1.	Společenské prostředí: mentalita a změna

1.1	Sociální dějiny a problém mentalit

1.2	Venkovské prostředí a jeho mentalita

1.3	Maloměstské a městské prostředí a jejich mentality

1.4	Tříbení českého národního zájmu

1.5	Sdružování, polemika a další faktory vymezující český národní zájem

1.6	Mentalita a modernizační aktivity šlechty

"3.5 Sdružování, polemika a další faktory vymezující český národní zájem
Ve 40.letech 19.století se středním vrstvám rozšiřují možnosti spolkové angažovanosti, a to hlavně v Praze. Ke starším víceméně patriotickým společnostem (Královská česká společnost nauk, Vlastenecká hospodářská společnost, Společnost vlasteneckých přátel umění..) se řadí nové, pro které je již charakteristické, že se v nich angažují zejména střední městské vrstvy (výjimkou Žofínská hudební akademie – sdružuje spíše majetnější a kulturně náročnější měšťanstvo Prahy). Např. Měšťanská beseda – stává se vzorem pro sdružování měšťanstva v dalších městech, kulturního vyžití se může zúčastnit celá často celá rodina, konaly se zde pěvecké besídky, vzdělávací či literární předčítání atd..; Exkluzivnější charakter mají kupecká a šlechtická kasina; Nejvíce členů před revolucí 1848 má Jednota pro povzbuzení průmyslu v Čechách, založená v iniciativy patriotických šlechticů, k nimž se přidružily nejprve velkopodnikatelé a po reorganizaci množství příslušníků středních vrstev. Mezi iniciativní počiny patří kromě podpory obrozenecké literatury snaha o založení české průmyslové školy a zároveň získávání politických zkušeností. Spojencem skupiny K.H.Borovský, klade důraz na tříbení českých národních zájmů, má sklon k útočné a přitom adresné satiře, jeho vystoupení patří k těm nejvýznamnějším modernizačním symptomům doby. Havlíček vyhraňuje pojem české národní identity tím, že ho ostře odděluje od jiných národních, náboženských i kulturních identit.
Ve 40.letech dochází ke zřetězení řady modernizačních impulzů do té míry, že mohou způsobit společenský efekt, který se může reálně projevit. Důležitou roli sehrávají kapitalistická modernizace Čech a také hospodářská deprese. Sociální problémy jsou již společensky reflektovány a živí konfliktní potenciál ve společnosti, který stoupá již v létě 1844, kdy dochází k pouličním demonstracím několika stovek dělníků proti zavádění nových strojů ubírajících jim ruční práci. K růstu sociálního neklidu přispívá i neustálý růst cen potravin, který byl často přičítán na vrub židovským spekulacím, a proto docházelo v Praze i jinde k protižidovským nepokojům. Státní moci se však daří zabránit horším excesům.

3.6 Mentalita a modernizační aktivity šlechty
Mentalita šlechty se stále vyznačuje silným vědomím společenské výlučnosti, respektive nadřazenosti nad všemi ostatními vrstvami společnosti. Do jejich životního stylu, výjimečného zejména exkluzivní výchovou a vzděláním nebo sezónami aristokratických plesů a honů, pronikají zvláště po roce 1830 prvky biedermeierovské kultury s jejím důrazem na rodinné soužití, dále kulturní vyžití nebo časté cestování do zahraničí.
Jazyková vybavenost šlechty jí umožňovala opřít svůj hodnotový horizont nejen o německou, ale i o francouzskou a někdy i italskou duchovní kulturu.
Někteří šlechtici v Čechách se veřejně a aktivně zajímají o moderní kapitalismus. Důležité jsou jejich snahy institucionální, zvláště ty, které jsou vázány na umírněnou stavovskou protivládní opozici. Mezi nejvýraznější opozičníky v Čechách patří hrabě Bedřich Deym, který se zabývá myšlenkou založení české stavovské hypoteční banky. Na půdě Jednoty pro povzbuzení průmyslu v Čechách se mu dostává podpory od skupiny pražských velkoobchodníků v čele s bankéřem Leopoldem Lämmelem. Tato iniciativní skupina vypracovává v únoru 1847 zásadní koncept českého patriotického kapitalismu, kterým si chtějí získat jistou autonomii vůči centrálním úřadům ve Vídni. Jejich návrh vychází z myšlenky, že Čechy jsou hospodářsky natolik významnou součástí habsburské monarchie, že je třeba vybavit je několika klíčovými ekonomickými institucemi, aby se mohly úspěšně zapojit do moderního kapitalistického podnikání. Největší důraz kladou na založení hypoteční banky v Praze, jež má oživit a zmodernizovat zemědělskou velkovýrobu a posílit pozice zemědělského průmyslu v ekonomice země. Dalším úkolem má být zprostředkovat dostatečný úvěr nezbytný pro všeobecný výkup z roboty."