1.

Úvod

2.	Proces jmenování soudců

2.1	Právní úprava ustanovování soudců do funkce

2.1.1

Předpoklady pro výkon funkce soudce

2.1.2

Kvalifikační předpoklady pro výkon funkce soudce

2.2	Proces ustanovování soudců v ČR

2.2.1

Justiční čekatelství

2.2.2

Jmenování do funkce soudce

3.	Kauza Langer

3.1	Skutkový stav

3.2	Procesní vývoj - přehled

3.3	Procesní vývoj – jednotlivé rozsudky

3.3.1

Usnesení Městského soudu v Praze, č. j. 5 Ca 148/2005 – 9

3.3.2

Kasační stížnost Petra Langera

3.3.3

Rozsudek Nejvyššího správního soudu 4 Aps 3/2005 – 35

3.3.4

Rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 5 Ca 127/2006 – 122

3.3.5

Kasační stížnost prezidenta republiky

3.3.6

Rozsudek Nejvyššího správního soudu 4 Ans 9/2007 – 197

4.	Sporné otázky v procesu jmenování soudců

4.1	Jmenuje prezident republiky na návrh?

4.2	Povaha aktu v procesu jmenování soudců

4.2.1

Odůvodnění rozhodnutí prezidenta republiky

4.3	Možnost úvahy prezidenta republiky

4.4	Právní nárok na jmenování soudcem

4.4.1

Veřejná subjektivní práva

4.5	Soudní přezkum aktů prezidenta republiky

4.6	Další sporné otázky

5.

Závěr

6.	Bibliografie

"3 Kauza Langer

Až do roku 2005 se nevyskytl v procesu jmenování soudců do funkce žádný problém. V březnu roku 2005 odmítl prezident republiky jmenovat do funkce soudce některé navržené justiční čekatele, protože v době jmenování nedosáhli věku 30 let. Původní věková hranice 25 let byla zvýšena na 30 let zákonem č. 192/2003 Sb., kterým byl změněn zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. Tato novela sice nabyla účinnosti 1. 7. 2003, ale podle přechodných ustanovení se nevztahovala na justiční čekatele a soudce, jejichž pracovní poměr vznikl před dnem účinností tohoto zákona. Situace, kdy postačuje naplnění původní věkové hranice, se týkala právě nejmenovaných kandidátů.
Z posledních let je sice je známo několik málo případů, kdy prezident republiky odmítl jmenovat soudce z konkrétních navržených osob, vždy však šlo o jednotlivce a stalo se tak z důvodu nesplnění některé ze zákonem stanovených podmínek pro výkon funkce soudce. Zřejmě proto také nebyly tyto případy rozporovány a soudně přezkoumávány.
Někteří z nejmenovaných uchazečů o funkci soudce se obrátili se správní žalobou na Městský soud v Praze, někteří podali ústavní stížnost. Ústavní soud všechny ústavní stížnosti odmítl jako nepřístupné, protože stěžovatelé nevyčerpali prostředky poskytnuté zákonem k ochraně práv.
V této kapitole se budu věnovat žalobě ve správním soudnictví, konkrétně jen ve věci žalobce JUDr. Petra Langera, jelikož byla podrobněji přiblížena v odborné literatuře a je znám její průběh.

3.1 Skutkový stav

Kandidát na funkci soudce JUDr. Petr Langer Ph.D. (dále jen Petr Langer) je absolventem Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kde dne 31. května 2005 ukončil s vyznamenáním magisterské studium v oboru právo. Na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze obhájil v dubnu 2002 rigorózní práci a složil rigorózní zkoušku. V roce 2005 dosáhl na téže fakultě titulu Ph.D.
V roce 2001 se Petr Langer zúčastnil I. kola výběrového řízení na pozici justičního čekatele a z celkového počtu 301 přihlášených uchazečů se umístil na prvním místě. V rámci psychologicko – diagnostického vyšetření byl ohodnocen nejvyšším možným stupněm, tedy „doporučuje se k přijetí bez výhrad“. Po absolvování předepsané praxe u Okresního soudu v Ostravě složil v listopadu 2004 odbornou justiční zkoušku s hodnocením „výtečně způsobilý“.
Dne 2. března 2005 doporučila vláda ČR usnesením č. 246 předsedovi vlády, aby spolupodepsal rozhodnutí prezidenta republiky o jmenování kandidátů, mezi nimiž byl i Petr Langer, do funkce soudce. Z celkového počtu 55 navržených kandidátů prezident republiky jmenoval dne 11. března 2005 pouze 21 soudců. Ostatní kandidáty na funkci soudce odmítl jmenovat s odkázáním na skutečnost, že ani jeden z nich nedosáhl věku třiceti let. Dne 15. března 2005 obdržel Petr Langer dopis ministra spravedlnosti ČR, kterým mu bylo oznámeno, že prezident republiky odmítl jeho návrh na jmenování soudcem z důvodu jeho věku. Kandidát Petr Langer byl znovu doporučen ke jmenování soudcem usnesením vlády České republiky č 1322 ze dne 12. prosince 2005. Ovšem i tady jej ze stejného důvodu prezident republiky odmítl jmenovat. Prezident republiky dosud ve věci jmenování Petra Langera do funkce soudce žádné rozhodnutí nevydal."

Univerzita Palackého v Olomouci, Právnická fakulta.